ECLI:CZ:US:2007:4.US.575.06.1
sp. zn. IV. ÚS 575/06
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatele A. R., zastoupeného JUDr. Koljou Kubíčkem, advokátem se sídlem v Praze, Urbánkova 3360, o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 3. 2006, č.j. 5 Ca 124/2004-45, a rozhodnutí Ministerstva dopravy ze dne 30. 4. 2004, č.j. 40/2004-110-TAXI/2, ve spojení s rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 15. 8. 2003, č.j. MHMP-103113/2003/DOP-03/Hj-roz, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu byl dne 1. 9. 2006 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu §72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), jehož prostřednictvím se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí orgánů veřejné moci.
Dříve než se Ústavní soud mohl zabývat věcnou stránkou ústavní stížnosti, byl povinen zkoumat, zda návrh stěžovatele byl podán včas, zda je přípustný a zda splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu, přičemž shledal, že tomu tak není.
Podle ustanovení §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba dle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Ve smyslu ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení.
Jak Ústavní soud zjistil prostřednictvím vyžádání informace od Městského soudu v Praze, stěžovatel podmínky přípustnosti ústavní stížnosti stanovené v ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nenaplnil. Ten totiž proti napadanému rozsudku Městského soudu v Praze nepodal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, jež ovšem byla posledním procesním prostředkem, který měl stěžovatel k dispozici, o kteréžto možnosti byl stěžovatel rovněž náležitě poučen v závěru napadaného rozsudku Městského soudu v Praze. Ústavní soud se zabýval také tím, zda jsou v posuzované záležitosti splněny předpoklady ustanovení §75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, nicméně k takovémuto závěru Ústavní soud nedospěl.
S ohledem na výše uvedené Ústavní soud ústavní stížnost stěžovatele odmítl podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení jako návrh nepřípustný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. července 2007
Michaela Židlická
soudce zpravodaj