ECLI:CZ:US:2007:4.US.757.07.1
sp. zn. IV. ÚS 757/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě, složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudkyně Vlasty Formánkové a soudkyně Michaely Židlické, v právní věci stěžovatele Mgr. J. N., soudního exekutora, zastoupeného Mgr. R. F., o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 1. 2007, č. j. 56 Co 5/2007-30, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavnímu soudu byl dne 22. 3. 2007 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu §72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jehož prostřednictvím se stěžovatel, soudní exekutor, domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Plzni (dále jen "krajský soud") ze dne 12. 1. 2007, č. j. 56 Co 5/2007-30, jímž byl jako věcně správný potvrzen výrok III. usnesení Okresního soudu v Rokycanech ze dne 1. 9. 2006, č. j. 5 Nc 2101/2005-11, kterým byla povinnému uložena povinnost uhradit stěžovateli náhradu nákladů exekuce ve výši 9 341,50 Kč.
Stěžovatel ve své ústavní stížnosti namítal, že exekuce byla zastavena pro nedostatek majetku na straně povinného a že je-li za těchto okolností povinnému uložena povinnost hradit náklady exekuce, fakticky to znamená, že tyto náklady ponese exekutor sám. Stěžovatel dále obsáhle polemizoval se stanoviskem pléna Ústavního soudu ze dne 12.9.2006, Pl. ÚS-st. 23/06, a namítal, že oprávněná osoba nerespektovala při podání návrhu na výkon rozhodnutí požadavek náležité opatrnosti a uvážlivosti. Stěžovatel proto navrhl, aby Ústavní soud napadené rozhodnutí zrušil. V závěru své ústavní stížnosti stěžovatel vznesl námitku podjatosti vůči soudci Ústavního soudu JUDr. V. K.
II.
Poté, co Ústavní soud napadené rozhodnutí přezkoumal, shledal, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Čtvrtý senát Ústavního soudu se již skutkově i právně obdobnými ústavními stížnostmi stěžovatele zabýval, a to v řízeních vedených pod sp. zn. IV. ÚS 167/07 a IV. ÚS 387/07. Ústavní soud vycházel v těchto věcech mimo jiné ze stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 12. 9. 2006, Pl. ÚS-st. 23/06 (dostupné na www.judikatura.cz), nálezu Ústavního soudu ze dne 1.3.2007, Pl. ÚS 8/06 (zejména odst. 31; taktéž dostupný na www.judikatura.cz) a stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 15.2.2006, Cpjn 200/2005, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 4/2006, str. 318. Vzhledem ke shodnosti obsahu všech ústavních stížností nepovažuje Ústavní soud, při totožném okruhu účastníků řízení, za potřebné argumenty podrobně vyložené v odůvodnění usnesení ze dne 26. 3. 2007, sp. zn. IV. ÚS 167/07, znovu opakovat a na tyto odkazuje. Pokud jde o tvrzení stěžovatele, že oprávněná osoba nerespektovala při podání návrhu na výkon rozhodnutí požadavek náležité opatrnosti a uvážlivosti, krajský soud v odůvodnění svého rozhodnutí vyložil, proč tuto námitku neshledal důvodnou, přičemž Ústavní soud se s jeho názorem ztotožnil.
Za těchto okolností Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout dle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako zjevně neopodstatněnou.
Námitkou podjatosti soudce JUDr. Vladimíra Kůrky se Ústavní soud nezabýval, neboť tento soudce nebyl členem senátu, který věc projednával.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. dubna 2007
Miloslav Výborný
předseda senátu