ECLI:CZ:US:2007:4.US.788.06.1
sp. zn. IV. ÚS 788/06
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatelky Ing. H. M., o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 10. 2006, č.j. 21 Cdo 1399/06-42, všem rozhodnutím Městského soudu v Praze vydaným v řízeních sp. zn. 66 C 1/05, sp. zn. 34 C 70/97, a všem rozhodnutím Vrchního soudu v Praze vydaným v řízení ve věci sp. zn. 34 C 70/97, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu byl dne 12. 12. 2006 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu §72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jehož prostřednictvím se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů. Podání stěžovatelky ovšem nesplňovalo veškeré formální a obsahové náležitosti, jak jsou vyžadovány zákonem o Ústavním soudu, neboť stěžovatelka nebyla v řízení o ústavní stížnosti právně zastoupena advokátem.
Přípisem ze dne 8. 1. 2007 vyzval Ústavní soud stěžovatelku k odstranění vad jejího podání, když v rámci této výzvy ji upozornil, že v řízení před Ústavním soudem musí být zastoupena advokátem, a to na základě plné moci, která musí být k návrhu přiložena. Dále bylo takto stěžovatelce sděleno, že povinnost právního zastoupení platí již od samého počátku řízení, je proto nezbytné, aby i samotný návrh na zahájení řízení byl sepsán advokátem.
V reakci na přípis Ústavního soudu ze dne 8. 1. 2007 zaslala stěžovatelka tomuto písemnost, v níž především předložila Ústavnímu soudu své přesvědčení, že tento je oprávněn z úřední povinnosti posoudit její záležitost i bez právního zastoupení její osoby. Dále v této stěžovatelka zpochybnila adekvátnost lhůty k odstranění vady podání, jež jí byla ze strany Ústavního soudu v jeho výzvě ze dne 8. 1. 2007 určena.
Ústavní soud tak přikročil k zaslání opakované výzvy stěžovatelce, v jejímž rámci korigoval nesprávné závěry stěžovatelky a tuto opětovně vyzval k úplnému odstranění vad jejího podání, přičemž k tomuto jí stanovil lhůtu 10 dnů, jež počíná dnem doručení výzvy stěžovatelce, s tím, že neodstranění vytýkaných vad v této lhůtě bude stiženo odmítnutím její ústavní stížnosti ve smyslu ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Na tuto opakovanou výzvu Ústavního soudu, kterou stěžovatelka převzala dne 9. 3. 2007, následně tato reagovala přípisem doručeným Ústavnímu soudu dne 14. 3. 2007, v němž Ústavní soud uvědomila, že po zralé úvaze se rozhodla nepřikročit k zajištění právního zastoupení její osoby v tomto řízení před Ústavním soudem. Do dne vydání tohoto rozhodnutí Ústavního soudu pak nebyla výše specifikovaná vada podání stěžovatelky odstraněna.
S ohledem na tuto skutečnost nezbylo soudci zpravodaji než ústavní stížnost stěžovatelky podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. dubna 2007
Michaela Židlická
soudce zpravodaj