ECLI:CZ:US:2007:4.US.816.06.1
sp. zn. IV. ÚS 816/06
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou JUDr. Vlastou Formánkovou ve věci návrhu J. Č., právně zastoupeného JUDr. K. K., směřující proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. října 2006, č.j. 5 Ca 112/2006-55, a rozhodnutí Ministerstva dopravy ze dne 31. března 2006, č.j. 64/2006-190-TAXI/2, ve spojení s rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 3. února 2006, č.j. MHMP-260590/2005/DOP-T/Žk-roz, spojeného s návrhem na zrušení ustanovení §21 odst. 9 věta druhá zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a s návrhem na zrušení Vyhlášky hlavního města Prahy č. 24/2000 Sb. hl. m. Prahy o maximálních cenách osobní taxislužby, takto:
Ústavní stížnost a návrhy s ní spojené se odmítají.
Odůvodnění:
Podáním učiněným ve lhůtě podle ustanovení §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí, neboť má za to, že jimi byla narušena jeho ústavně zaručená práva. Současně navrhl zrušit i ustanovení §21 odst. 9 věta druhá zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů a Vyhlášku hlavního města Prahy č. 24/2000 Sb. hl. m. Prahy o maximálních cenách osobní taxislužby, které byly při vydávání napadených rozhodnutí aplikovány.
Ústavní soud se nejprve zabýval splněním všech procesních podmínek nezbytných k posouzení přeloženého návrhu. Proto si k věci vyžádal spis Městského soudu v Praze vedený pod sp. zn. 5 Ca 112/2006. Po seznámení se s jeho obsahem Ústavní soud shledal, že navrhovatel nevyužil všechny zákonem předvídané možnosti, které mu zákon k ochraně práv přiznává.
Navrhovatel nepodal proti rozhodnutí Městského soudu v Praze opravný prostředek - kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Navrhovatel tak neučinil, ačkoliv se jedná o zákonem předvídaný a přípustný nástroj k přezkumu rozhodnutí soudu a, jak plyne i z poučení napadeného usnesením Městského soudu v Praze, byl o možnosti jeho podání informován. V podání k Ústavnímu soudu pak navrhovatel ani neuvedl okolnosti či důvody, které by jej vedly k pominutí tohoto procesního nástroje.
Podle ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná jestliže stěžovatel nevyčerpal veškeré procení prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv přiznává.
Podle ustanovení §74 zákona o Ústavním soudu může být spolu s ústavní stížností podán i návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu a nebo jejich jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti. Osud takového návrhu pak akcesoricky sleduje osud ústavní stížnosti. Vzhledem k tomu, že uvedená ústavní stížnost byla posouzena jako nepřípustná, je rovněž na návrh s ní spojený třeba hledět jako na nepřípustný.
Podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný. Takový případ v projednávané věci nastal, a proto Ústavnímu soudu nezbylo, než podání odmítnout.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. května 2007
Vlasta Formánková
soudkyně zpravodajka