ECLI:CZ:US:2008:1.US.1625.08.1
sp. zn. I. ÚS 1625/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 4. července 2008 soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti V. L., zastoupeného opatrovníkem JUDr. N. Š., advokátkou, směřující proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 4. 2008, č. j. 11 Co 100/2008-77, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Shora uvedená opatrovnice stěžovatele byla ustanovena opatrovníkem původně žalovaného, a to podle §29 odst. 3 o. s. ř. z důvodu, že žalovaný byl neznámého pobytu. Stalo se tak usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 8. 2007, sp. zn. 61 C 81/2006. Opatrovník byl ustanoven k zastupování žalovaného, a to v řízení před soudem I. stupně a v případném odvolacím nebo dovolacím řízení, jak vyplývá z poučení citovaného usnesení.
Soudce zpravodaj nejprve zkoumal, zda je podaný návrh způsobilý věcného projednání Ústavním soudem (první část ust. §42 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění, dále "zákon o Ústavním soudu").
Ze shora uvedeného je zřejmé, že opatrovnice nebyla ustanovena pro podání ústavní stížnosti za původně žalovaného. Je také zřejmé, že předmět řízení před Ústavním soudem, jimž jsou základní práva stěžovatele, se liší od předmětu řízení před obecnými soudy, jimž byl majetkový nárok ve výši 3.235,- Kč s příslušenstvím. Z toho nutně plyne závěr, že ústavní stížnost podávala JUDr. Š. vlastně svým jménem za osobu, které sice byla ustanovena opatrovnicí, avšak toliko pro řízení vedená před obecnými soudy.
Podle §72 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je však oprávněna podat ústavní stížnost jen fyzická nebo právnická osoba, tvrdí-li, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda. Z uvedeného ustanovení plyne výkladem a contrario, že ústavní stížnost za takovou osobu nemůže podat subjekt třetí.
Z výše uvedených důvodů, aniž by se Ústavní soud mohl zabývat meritem věci, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením ústavní stížnost odmítl, jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným (§43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu).
Pouze jako obiter dictum Ústavní soud dodává, že rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě vykazuje znaky nerozumného výkladu práva, neboť výklad podávaný tímto rozhodnutím by činil řízení zahájené po podaném odporu buď za pouhou formalitu, anebo by v tomto řízení mohl uplatňovat tvrzení a dokládat je důkazně pouze žalovaný. Žalobce by mohl zůstat nečinný, neboť své tvrzení podložené důkazně dle názoru krajského soudu již splnil. Takové stanovisko Ústavní soud nemůže akceptovat, neboť odporuje pojetí fair procesu, které Ústavní soud prezentoval v mnoha svých předchozích rozhodnutích.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 4. července 2008
Eliška Wagnerová, v. r.
soudce zpravodaj