ECLI:CZ:US:2008:1.US.1781.08.1
sp. zn. I. ÚS 1781/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Františka Duchoně (soudce zpravodaj) a Vojena Güttlera ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. J. V., zastoupeného Mgr. Pavlou Frodlovou, advokátkou se sídlem Šumperk, Slovanská 7, proti držení v Psychiatrické léčebně ve Šternberku, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel v ústavní stížnosti, doručené Ústavnímu soudu dne 22. 5. 2008 a doplněné podáním ze dne 26. 6. 2008, brojí proti svému držení v Psychiatrické léčebně Šternberk, které považuje za protiprávní a zakládající porušení Listiny základních práv a svobod, Ústavy ČR, blíže neurčených mezinárodních úmluv a "článků o svobodě". K dalším právům, která byla podle stěžovatele porušena, náleží právo na život, ochrana osobnosti a právo užívat vlastnictví.
Podle ústavní stížnosti a jejího doplnění byl stěžovatel dne 7. 3. 2008 Policií ČR v Šumperku "odvlečen" do Fakultní nemocnice v Olomouci a poté převezen, bez svého písemného souhlasu, do Psychiatrické léčebny ve Šternberku, kde se nachází dosud. Až do doby podání ústavní stížnosti neobdržel návrh na zahájení řízení o přípustnosti držení v ústavu zdravotnické péče, takže je zde držen zcela protiprávně. Žádá Ústavní soud, aby zajistil jeho propuštění do domácího léčení.
K ústavní stížnosti je přiložena kopie usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 10. 6. 2008, čj. 35 L 118/2008 - 8, ze které vyplývá, že stěžovateli byl ustanoven opatrovník pro řízení o vyslovení přípustnosti převzetí umístěného do ústavu zdravotnické péče a držení v ústavu zdravotnické péče.
Na základě žádosti Ústavního soudu se k ústavní stížnosti vyjádřil Okresní soud v Olomouci. Uvedl, že dne 5. 6. 2008 obdržel podnět Psychiatrické léčebny ve Šternberku, která sdělila, že dne 2. 4. 2008 byl do ústavní péče přijat stěžovatel se svým souhlasem a že od 4. 6. 2008 je v léčebně hospitalizován bez svého písemného souhlasu. Usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne 9. 6. 2008 bylo zahájeno řízení o vyslovení přípustnosti držení v ústavu zdravotnické péče. Na základě výslechu ošetřujícího lékaře stěžovatele soud zjistil, že hospitalizace byla přeměněna na nedobrovolnou, neboť stěžovatel trpí vážnou duševní poruchou, v rámci které je nebezpečný svému okolí a není schopen chápat smysl soudního řízení. Stěžovatel potvrdil svým podpisem převzetí usnesení o zahájení řízení, odmítl se však podepsat pod protokol. Vzhledem k tomu, že neoznačil přesně svého zástupce a podle vyjádření lékaře nebyl schopen si zvolit zástupce a bylo nezbytné rozhodnout ve lhůtě 7 dní, byl stěžovateli soudem ustanoven opatrovník z řad advokátů. Poté Okresní soud v Olomouci, usnesením ze dne 10. 6. 2008, čj. 35 L 118/2008 - 9, podle §191b odst. 4 OSŘ, rozhodl, že k převzetí stěžovatele došlo ze zákonných důvodů. Na základě §191c odst. 1 OSŘ bylo upuštěno od doručení tohoto usnesení stěžovateli, s ohledem na vyjádření vyšetřujícího lékaře. Vzhledem k tomu, že stěžovatel byl i nadále omezen ve styku s vnějším světem, byl ustanoven znalec k posouzení, zda je další držení nutné. Podle znaleckého posudku je držení stěžovatele v psychiatrické léčebně i nadále nutné, neboť stěžovatel je nebezpečný především svému okolí.
Vyjádření bylo doručeno zástupkyni stěžovatele dne 8. 9. 2008, která svého práva podat repliku nevyužila.
Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Její podstatou je tvrzení stěžovatele, že je v psychiatrické léčebně držen protiprávně a bez řádného soudního procesu. S tímto tvrzením však nelze souhlasit, jak ostatně vyplývá z výše uvedeného. Držení stěžovatele v psychiatrické léčebně je předmětem řádného soudního řízení, upraveného v ustanovení §191a a násl. OSŘ (řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče). Postup okresního soudu v tomto řízení nelze označit jako svévolný či excesivní. Samu skutečnost, že stěžovatel nesouhlasí se svým držením v psychiatrické léčebně, nelze považovat za porušení ústavně zaručených práv stěžovatele.
Vzhledem ke skutečnosti, že Ústavní soud neshledal ve shora uvedeném řízení žádné porušení ústavně zaručených základních práv nebo svobod stěžovatele, odmítl jeho ústavní stížnost, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. prosince 2008
Ivana Janů
předsedkyně I. senátu Ústavního soudu