ECLI:CZ:US:2008:1.US.2090.08.1
sp. zn. I. ÚS 2090/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele 1. Investičního fondu MORAVIA INVEST a. s., v likvidaci, se sídlem Ostrava, Náměstí Msgre. Šrámka 4, zastoupeného Ing. Václavem Khynem, likvidátorem, se sídlem Frýdlant nad Ostravicí, Nerudova 703, proti usnesení Okresního soudu v Olomouci, ze dne 6. 6. 2008, čj.18 C 118/2006 - 286, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, podanou na poště dne 18. 8. 2008, stěžovatel navrhl zrušení v záhlaví označeného usnesení Okresního soudu v Olomouci, kterým byl zamítnut jeho návrh na přerušení řízení. Tomuto rozhodnutí vytýká nedostatek odůvodnění a nesprávné poučení o možnosti a způsobu podání opravného prostředku.
Ústavní soud před tím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále "zákon o Ústavním soudu").
Ústavní stížnost tvoří, podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který je vůči ostatním prostředkům, jež jednotlivci slouží k ochraně jeho práv, ve vztahu subsidiarity. Ochrana ústavnosti není a z povahy věci nemůže být pouze úkolem Ústavního soudu, nýbrž je úkolem všech orgánů veřejné moci, v tom rámci zejména obecné justice. Ústavní soud představuje v této souvislosti ultima ratio, tedy institucionální mechanizmus, jenž nastupuje v případě selhání všech ostatních. K základním zásadám, ovládajícím řízení o ústavních stížnostech, patří proto zásada subsidiarity, podle níž je podmínkou podání ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje.
Podle ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst. 3); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§72 odst. 4).
V ústavní stížnosti stěžovatel uvedl, že v dané věci podal souběžně s ústavní stížností dovolání, což bylo zjištěno ze sdělení Okresního soudu v Olomouci, doručeného Ústavnímu soudu dne 3. 10. 2008. O podaném dovolání v době rozhodování Ústavního soudu nebylo dosud rozhodnuto.
Pokud tedy stěžovatel podal ústavní stížnost souběžně s takovýmto mimořádným opravným prostředkem, probíhá před obecnými soudy příslušné řízení, v jehož rámci se může domáhat ochrany i svých ústavně zaručených práv a svobod. Není tak důvodu pro to, aby Ústavní soud, v rozporu s výše popsaným principem subsidiarity, jakož i principem minimalizace zásahů do činnosti obecných soudů, do doby, než toto řízení bude ukončeno, ve věci souběžně rozhodoval. Ústavní soud by totiž v opačném případě mohl nepřípustně zasáhnout do rozhodování obecných soudů. Není pak ani důvodu pro to, aby Ústavní soud vyčkával se svým rozhodnutím až do vydání rozhodnutí Nejvyššího soudu. Jeho rozhodnutí nelze předjímat, takže ústavní stížnost je tedy předčasná.
Z důvodů výše uvedených tak soudce zpravodaj ústavní stížnost, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. října 2008
František Duchoň
soudce Ústavního soudu