ECLI:CZ:US:2008:1.US.2602.08.1
sp. zn. I. ÚS 2602/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. F. M., zastoupeného JUDr. Zdeňkem Remešem, advokátem se sídlem Praha l, Křemencova 8, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 3. 5. 2004, čj. 16 C 339/2000 - 175, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 9. 2004, čj. 19 Co 309/2004 - 201, rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 9. 5. 2005, čj. 16 C 339/2000 - 275, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 10. 2005, čj. 19 Co 367/2005 - 315, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 30. 11. 2005, čj. 19 Co 367/2005 - 323, a usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 7. 2008, čj. 33 Odo 607/2006 - 352, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 20. 10. 2008 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatele proti shora uvedeným rozhodnutím obecných soudů, vydaným v řízení o zaplacení částky 129.021,-- Kč. Jelikož ústavní stížnost nebyla vůbec odůvodněna, stěžovatel v ní požádal o poskytnutí lhůty 10ti dnů k jejímu doplnění. Dopisem, doručeným Ústavnímu soudu dne 3. 11. 2008, sdělil advokát stěžovatele, JUDr. Zdeněk Remeš, že dne 21. 8. 2008 převzal shora označené usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 7. 2008, takže ústavní stížnost byla podána včas. K tomuto dopisu připojil kopie shora uvedených rozhodnutí obecných soudů a požádal o prodloužení lhůty "k upřesnění a podrobnému zdůvodnění této stížnosti do 15. 11. 2008". Svou žádost odůvodnil zdravotními problémy a momentální indispozicí.
Podle ustanovení §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60ti dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Náležitosti, které ústavní stížnost, jako návrh na zahájení řízení, musí splňovat, jsou uvedeny mj. v ustanovení §34 a §72 odst. 6 téhož zákona. Stěžovatel je zastoupen advokátem, takže jsou mu shora uvedená ustanovení zákona o Ústavním soudu zajisté velmi dobře známa. Za této situace považoval Ústavní soud za nadbytečné poučovat advokáta o náležitostech ústavní stížnosti a ukládat mu lhůtu k odstranění vad, zejména když zmíněný advokát sám již dvakrát slíbil vady návrhu odstranit. Naposledy tak učinil dopisem, doručeným Ústavnímu soudu dne 3. 11. 2008, v němž se zavázal ústavní stížnost doplnit a upřesnit do 15. listopadu 2008. Do dnešního data tak neučinil.
Z výše uvedeného je zřejmé, že Ústavní soud stěžovateli poskytl dostatečný časový prostor k odstranění vad jeho návrhu, ale stěžovatel, ve lhůtě, kterou si sám stanovil a kterou Ústavní soud respektoval, vytčené vady neodstranil a neučinil tak ani do současné doby. Ve věci jsou tedy naplněny podmínky ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu pro odmítnutí ústavní stížnosti soudcem zpravodajem. Nelze totiž čekat do nekonečna a tak vlastně stěžovatele zvýhodňovat poskytnutím lhůty delší, než je shora zmíněných 60 dnů.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. prosince 2008
František Duchoň
soudce Ústavního soudu