ECLI:CZ:US:2008:1.US.2787.08.1
sp. zn. I. ÚS 2787/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Ivanou Janů, ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Ing. A. K., zastoupené JUDr. Jiřím Štanclem, advokátem, se sídlem Čs. legií 172, 339 01 Klatovy, proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 24. 10. 2007, sp. zn. 10 T 60/2004, a proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 2. 2008, sp. zn. 50 To 14/2008, za účasti Okresního soudu Plzeň-město a Krajského soudu v Plzni jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 12. 11. 2008, stěžovatelka napadla rozsudek Okresního soudu Plzeň-město ze dne 24. 10. 2007, sp. zn. 10 T 60/2004, a usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 2. 2008, sp. zn. 50 To 14/2008 (dále jen "usnesení krajského soudu").
Ústavní soud, předtím než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího věcného projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Ústavní stížnost byla podána po lhůtě.
Ustanovení §72 odst. 3 až 5 zákona o Ústavním soudu stanoví následující: "Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.
Jestliže zákon procesní prostředek k ochraně práva stěžovateli neposkytuje, lze podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se stěžovatel o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených základních práv nebo svobod dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo." Tyto lhůty jsou propadné a nelze je tedy ani prodloužit, ani prominout. Zjistí-li Ústavní soud nedodržení lhůty, stížnost bez jednání odmítne.
Z dat napadených rozhodnutí a zejména pak z k ústavní stížnosti přiloženého rozhodnutí Nejvyššího soudu oproti nim podanému dovolání, které bylo odmítnuto jako podané opožděně, vyplývá, že ústavní stížnost musí být Ústavním soudem odmítnuta jako opožděná. Z formulace petitu ústavní stížnosti je zřejmé, že stěžovatelka považuje za poslední procesní prostředek ve smyslu citované právní úpravy usnesení krajského soudu. Jak však uvedl Nejvyšší soud v odůvodnění svého rozhodnutí, stěžovatelka usnesení krajského soudu převzala, což ani nijak nepopírá, již dne 21. 2. 2008.
Ústavní soud ještě zvažoval, zda stěžovatelka nechtěla svojí ústavní stížností, navzdory znění jejího petitu, napadnout i přiložené rozhodnutí o dovolání a odmítnutí ústavní stížnosti v tomto smyslu tedy není přílišným formalismem. I v případě jeho napadení by se však Ústavní soud nemohl stěžovatelčinými námitkami zabývat, neboť podáním opožděného opravného prostředku k prodloužení lhůty k podání ústavní stížnosti proti jím napadeným rozhodnutím nedochází. Věnovat by se případně mohl pouze případnými námitkami proti samotnému posouzení včasnosti podaného dovolání Nejvyšším soudem, takové však stěžovatelka žádné neuplatnila.
Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, ústavní stížnost odmítl podle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. prosince 2008
Ivana Janů
soudce zpravodaj