infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 01.12.2008, sp. zn. I. ÚS 2829/08 [ usnesení / JANŮ / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2008:1.US.2829.08.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2008:1.US.2829.08.1
sp. zn. I. ÚS 2829/08 Usnesení Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem ve věci návrhu M. K., bez právního zastoupení, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění: Dne 19. 11. 2008 byl Ústavnímu soudu doručen návrh, ve kterém stěžovatel vyjadřuje nesouhlas s výsledky několika nepřesně označených soudních řízení, která mají být manipulována a rozhodována v jeho neprospěch. V závěru uvádí, že jeho podání je "dovoláním" a "stížností." K návrhu připojil především stejnopis rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 2. 2. 2007, sp. zn. 6 C 184/2006, dále usnesení Okresního soudu ve Znojmě ze dne 2. 7. 2008, sp. zn. 5 Nc 2707/2008. Ústavní soud shledal, že návrh, a to i kdyby byly odstraněny formální i obsahové vady, je částečně návrhem nepřípustným a částečně návrhem podaným po lhůtě. Dle §75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst. 3); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§72 odst. 4). V ustanovení §75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb. má tak svůj právní základ zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, což znamená, že ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím tehdy, kdy náprava před těmito orgány veřejné moci již není standardním postupem možná. Podle ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Proti rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 2. 2. 2007, sp. zn. 6 C 184/2006, bylo možno podat ve lhůtě patnácti dnů odvolání, což stěžovatel zjevně neučinil. Stěžovatel tak nevyčerpal opravné prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 10. 4. 2007. Návrh je proto nepřípustný podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu. Je zřejmé, že se zároveň jedná o návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu, na který se vztahují důvody pro odmítnutí podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu. Ve vztahu k usnesení Okresního soudu ve Znojmě ze dne 2. 7. 2008, sp. zn. 5 Nc 2707/2008, Ústavní soud zjišťuje, že se rovněž nejedná o poslední rozhodnutí ve věci, nýbrž toliko o výzvu k odstranění vad návrhu a stanovení lhůty. Tato výzva není sama o sobě způsobilá zasáhnout do základních práv stěžovatele. Je totiž zřejmé, že řízení přes tuto výzvu stále probíhalo, a stěžovatel má nebo měl zcela ve své dispozici možnost vady návrhu odstranit, případně využít opravné prostředky proti následnému rozhodnutí soudu. Návrh je proto nepřípustný podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, přičemž závěry o souběžné možnosti odmítnout návrh jako opožděný dopadají i na uvedenou věc. Pokud stěžovatel brojí proti obdobnému usnesení nespecifikovaného soudu sp. zn. Nc 3296/2006, kterým byl vyzván k odstranění vad podání doručeného dne 3. 10. 2006, dále nespecifikovanému rozhodnutí ze dne 27. 2. 2007, dále nespecifikovanému rozhodnutí ze dne 20. 8. 2007, a usnesení Okresního soudu ve Znojmě ze dne 10. 8. 2007, sp. zn. Nc 3309/2006, jedná se rovněž o návrhy podané po lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu, resp. návrhy nepřípustné pro nevyčerpání opravných prostředků. Ústavní soudu vzhledem k uvedenému nevyzýval stěžovatele k odstranění vad podání, které spočívaly především v jeho neurčitosti a rovněž v absenci zastoupení advokátem (§29 a §30 zákona o Ústavním soudu), neboť tento postup by byl zjevně neúčelným. Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh dle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) a e) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu a jako návrh nepřípustný. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 1. prosince 2008 Ivana Janů soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2008:1.US.2829.08.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka I. ÚS 2829/08
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 1. 12. 2008
Datum vyhlášení  
Datum podání 19. 11. 2008
Datum zpřístupnění 10. 12. 2008
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - OS Znojmo
Soudce zpravodaj Janů Ivana
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro nedodržení lhůty
odmítnuto pro nepřípustnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy
  • 99/1963 Sb., §201
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení  
Věcný rejstřík odvolání
opravný prostředek - řádný
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-2829-08_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 60609
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-07