ECLI:CZ:US:2008:1.US.2875.07.1
sp. zn. I. ÚS 2875/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Františka Duchoně a Vojena Güttlera o ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. Z. A., zastoupeného JUDr. Milanem Hulíkem, advokátem se sídlem Bolzanova 1, 115 03 Praha 1, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 8. 2007, sp. zn. 68 Co 334/2007, a proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 12. 12. 2006, sp. zn. 28 C 193/2006, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 5 (dále jen "ObvS") usnesením ze dne 12. 12. 2006, sp. zn. 28 C 193/2006, ustanovil ve věci žalobce ŠkoFIN, s.r.o., se sídlem Pekařská 6, Praha 5, IČ 45805369 (dále jen "žalobce") proti žalovanému R. Š., (dále jen "žalovaný"), k ochraně zájmů žalovaného v souzené věci o zaplacení částky 14. 974,- Kč s příslušenstvím, zástupcem stěžovatele.
Městský soud v Praze (dále jen "MěS") usnesením ze dne 20. 8. 2007, sp. zn. 68 Co 334/2007, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Stěžovatelovo odvolání neshledal opodstatněným, neboť "za situace, kdy ObvS měl za splněny podmínky zakotvené v §30 odst. 1 věta prvá o. s. ř., ustanovil žalovanému zástupce z řad advokátů" v osobě stěžovatele. Stěžovatel je povinen tuto funkci vykonávat, ledaže by měl důvod, pro který by byl ve vztahu k dotčenému účastníku (jinak) povinen odmítnout poskytování právních služeb podle §19 AZ. Protože stěžovatel některý z důvodů v tomto ustanovení zakotvený, pro který by byl povinen odmítnout účastníku poskytnutí právních služeb, netvrdí, MěS usnesení soudu I. stupně podle §219 o. s. ř. potvrdil.
Citovaná usnesení obecných soudů napadl stěžovatel ústavní stížností. V ní nejprve provedl stručnou rekapitulaci dosavadního průběhu řízení a argumentace obecných soudů. Stěžovatel dále poukázal na ustanovení čl. 2 odst. 3, čl. 3 odst. 4, čl. 90 věta prvá Ústavy ČR a čl. 4 odst. 1 a odst. 4, čl. 26 odst. 1 a odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"); zdůraznil, že podle čl. 26 odst. 1 Listiny má právo podnikat, resp. podle zákona o advokacii provozovat hospodářskou činnost poskytováním právní pomoci. Podle §30 o.s. ř. zákon stanoví omezení práva advokáta podnikat podle zákona o advokacii, a to založením pravomoci soudu ustanovit advokáta zástupcem účastníka. Je povinností soudu rozhodnutí o takovém omezení práv advokáta přesvědčivě zdůvodnit. Stěžovatel poukázal na to, že v souzené věci obecné soudy svoji povinnosti - přesvědčivě zdůvodnit rozhodnutí o omezení jeho práv v mezích stanovených ústavními principy - nedostály
Stěžovatel proto navrhl, aby Ústavní soud vydal nález, že se usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 8. 2007, sp. zn. 68 Co 334/2007, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 12. 12. 2006, sp. zn. 28 C 193/2006, zrušují.
Ústavní soud došel k následujícím závěrům.
Ústavní soud z vyjádření ObvSu a z obsahu spisu (Poznámka: sp. zn. 28 C 193/2006) zjistil, že ObvS usnesením ze dne 18. 2. 2008, č.j. 28 C 193/2006-61, zprostil stěžovatele zastupování žalovaného v předmětném řízení (výroková část I.) a ustanovil žalovanému k ochraně jeho zájmů v této věci zástupkyní JUDr. Elišku Vávrovou (výroková část II.). OBvS tedy vyhověl žádosti stěžovatele (ze dne 20. 11. 2007); uvedl, že skutečnosti, na které v této žádosti poukázal, brání tomu, aby žalovanému zajistil náležitou ochranu jeho práv v předmětném řízení, a nebylo by tedy dosaženo účelu předvídaného §30 o. s. ř.
Ústavnímu soudu za tohoto stavu - kdy ObvS citovaným usnesením stěžovatele zprostil zastupováním žalovaného - nezbylo než konstatovat, že stěžovatelův návrh (ústavní stížnost) již není opodstatněný. Je totiž zřejmé, že v souzené věci (tj. i v řízení o ústavní stížnosti) důvod posouzení otázky, zda došlo k porušení stěžovatelových základních práv a svobod, přestal existovat. Ochranu proti eventuálnímu porušení základních práv nebo svobod totiž poskytuje Ústavní soud - podle ustálené judikatury - jen proti takovému porušení základních práv nebo svobod, které je aktuální.
Proto Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl [ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. května 2008
Ivana Janů v.r.
předsedkyně senátu Ústavního soudu