ECLI:CZ:US:2008:1.US.2905.07.1
sp. zn. I. ÚS 2905/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů ve věci ústavní stížnosti Ing. R. P., zast. Mgr. Antonínem Strouhalem, advokátem, sídlem Dvořákova 4, Brno, proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 17.7.2007, č.j. 10 C 228/2000-545, za účasti Okresního soudu v Pardubicích, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel, s odvoláním na porušení základních práv, požaduje zrušení shora uvedeného rozsudku ve věci vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Porušení základních práv spatřuje v nesprávném postupu soudu I. stupně, který mu neumožnil účast na jednání, a ve vyznačení doložky právní moci na napadeném rozsudku, ač dle jeho názoru nejsou splněny podmínky pro vyznačení doložky, neboť stěžovatel se v době doručení nacházel prokazatelně mimo trvalé bydliště a nedošlo tak k řádnému doručení rozsudku.
Ústavní soud konstatuje, že jedním ze základních znaků ústavní stížnosti, jako prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. Podle §75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. To neplatí pouze pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení [v praxi se jedná zjevně o postup dovolacího soudu podle §237 odst. 1 písm. c) obč. soudního řádu]. Z předložených listin je zřejmé, že podstatou stěžovatelovy ústavní stížnosti je tvrzení o tom, že rozsudek soudu I.stupně mu nebyl řádně doručen; z čehož vyplývá, že takový rozsudek ani nemohl nabýt právní moci. Za této situace stěžovatel měl možnost v okamžiku, kdy se o rozsudku dozvěděl, podat proti tomuto rozhodnutí opravný prostředek a v něm uplatňovat i další námitky, které učinil součástí ústavní stížnosti. Sám stěžovatel přiznává, že ústavní stížnost podává z procesní nutnosti, ač by mohl s jistým stupněm pravděpodobnosti předvídat úspěšnost odvolání nebo dovolání (str. 5).
Vzhledem ke zjištěným skutečnostem Ústavní soud podle §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. února 2008
Ivana Janů
soudce zpravodaj