ECLI:CZ:US:2008:1.US.525.07.1
sp. zn. I. ÚS 525/07
Usnesení
Ústavní soud České republiky rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Vojena Gűttlera a Františka Duchoně ve věci ústavní stížnosti stěžovatele A. S., právně zastoupeného JUDr. Lubomírem Čermákem, advokátem se sídlem Starobrněnská 20, 602 00 Brno, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 5. 2006, č.j. 21 Co 360/2005-57, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2007, č.j. 33 Cdo 176/2007-82, za účasti Krajského soudu v Brně a Nejvyššího soudu jako účastníků řízení, takto:
Řízení se přerušuje.
Odůvodnění:
V průběhu řízení před Ústavním soudem oznámil JUDr. Lubomír Čermák, právní zástupce stěžovatele, že stěžovatel dne 20. 7. 2008 zemřel. Následně sdělila Ústavnímu soudu tutéž skutečnost notářka JUDr. D. H., s tím, že byla Městským soudem v Brně pověřena, aby jako soudní komisař provedla úkony ve věci projednání dědictví po stěžovateli.
Dne 29. září 2008 sdělila Notářská kancelář JUDr. D. H. na telefonický dotaz Ústavního soudu, že dědické řízení po zemřelém A. S., vedené pod sp. zn. 86 D 533/2008, není ukončeno a nelze ani stanovit předpokládaný termín ukončení, neboť je teprve ve stadiu předběžného šetření.
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") nemá ustanovení, které by výslovně upravovalo řízení o ústavní stížnosti, zemře-li v jeho průběhu stěžovatel.
Podle ustanovení §63 zákona o Ústavním soudu, pokud citovaný zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu a předpisy vydané k jeho provedení.
Podle ustanovení §107 odst. 1 o. s. ř., jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením.
Protože stěžovatel po zahájení řízení o ústavní stížnosti zemřel a tím ztratil způsobilost být účastníkem řízení (§19 o.s.ř., §7 odst. 2 obč. zák.), Ústavní soud se zabýval otázkou, zda může v řízení pokračovat s jeho právním nástupcem, či zda má s ohledem na povahu věci řízení zastavit. Ztráta způsobilosti být účastníkem řízení brání obecně v pokračování řízení zejména tam, kde práva a povinnosti, o které jde, jsou vázány na osobu účastníka řízení a nepřecházejí na nástupce, dále tam, kde je určitá skutková podstata podle právního předpisu podmíněna existencí určitého účastníka, a tam, kde smrtí účastníka dochází podle hmotného práva k zániku právního vztahu nebo kde účastník řízení nemá žádného právního nástupce.
V předmětném řízení o ústavní stížnosti se stěžovatel, zejména s odvoláním se na porušení svého práva na spravedlivý proces, domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, kterými mu byla uložena povinnost zaplatit částku 600.000 Kč z titulu smlouvy o půjčce.
Ústavní soud se zabýval povahou práva, jež bylo předmětem řízení před obecnými soudy, a dospěl k závěru, že se v projednávaném případě nejedná o práva, jež by podle hmotného práva byla vázána na osobu stěžovatele, skutková podstata věci není podmíněna existencí určitého účastníka, smrtí účastníka nedochází k zániku právního vztahu, o nějž v řízení šlo, a nejde o případ, kdy účastník řízení nemá žádného právního nástupce. Rozhodnutí v řízení týkajících závazkových vztahů jsou přitom rozhodnutími, která jsou způsobilá podstatně zasáhnout do majetku účastníka řízení. Z povahy věci tak plyne, že se nejedná o práva účastníka řízení, která by nepřecházela na jeho právní nástupce, a z tohoto důvodu by bylo nutné řízení zastavit.
Vzhledem k výše uvedeným okolnostem Ústavní soud řízení o ústavní stížnosti podle ustanovení §107 odst. 1 o.s.ř. ve vazbě na ustanovení §63 zákona o Ústavním soudu přerušil do doby ukončení dědického řízení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. října 2008
Ivana Janů,
předsedkyně senátu