ECLI:CZ:US:2008:1.US.767.06.1
sp. zn. I. ÚS 767/06
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti M. P. a R. V., zastoupených JUDr. Jiřím Šabršulou, advokátem v Uherském Hradišti, Na Stráni 664, proti usnesení soudního exekutora JUDr. Martina Růžičky, Exekutorský úřad Zlín č. j. 77 Ex 2755/04-120 ze dne 18. května 2006, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností brojí stěžovatelky proti usnesení soudního exekutora JUDr. Martina Růžičky, Exekutorský úřad Zlín č. j. 77 Ex 2755/04-120 ze dne 18. května 2006, jímž uvedený exekutor udělil vydražiteli příklep na konkretizované nemovitosti ve vlastnictví stěžovatelek. V ústavní stížnosti rozebírají šíře pochybení soudního exekutora i obecných soudů a tvrdí, že rozsudek obecného soudu (blíže neoznačený) a následné úkony soudního exekutora jsou porušením ustanovení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"). Navrhují zrušení v záhlaví označeného usnesení soudního exekutora s tím, že v době podání ústavní stížnosti nelze použít žádný opravný prostředek. Navrhly také, aby Ústavní soud zvážil postup podle ustanovení §75 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Dříve než se Ústavní soud může zabývat věcným projednáním ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda jsou splněny předpoklady pro zahájení řízení o ústavní stížnosti, stanovené zákonem o Ústavním soudu.
Podle ustanovení §75 odst. 1 citovaného zákona je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst. 3).
V předmětné věci stěžovatelky napadly usnesení soudního exekutora o udělení příklepu vydražiteli. Podle ustanovení §336k odst. 2 o. s. ř. mohou proti usnesení o udělení příklepu podat odvolání jen osoby uvedené v odstavci 1 tohoto ustanovení, tj. oprávněný, povinný, vydražitel a dražitelé, kteří proti udělení příklepu vznesli námitky. Stejné poučení bylo uvedeno v napadeném usnesení soudního exekutora. Ze spisu Exekutorského úřadu Zlín sp. zn. 77 Ex 2755/04 vyplývá, že stěžovatelky podaly dne 31. 5. 2006 (doručeno Exekutorskému úřadu) podání označené jako "návrh na zastavení exekuce s námitkou promlčení a s námitkou absolutní neplatnosti zástavní smlouvy" (č.l. 121b); dále podaly dne 21. 6. 2006 další podání označené jako "Doplnění návrhu na zastavení exekuce ze dne 30. 5. 2006" (č.l. 128). Ze spisu dále vyplývá, že Okresní soud v Uherském Hradišti tato podání posoudil jednak jako návrh na zastavení exekuce nařízené usnesením téhož soudu č. j. EXNc 4475/2004-6 ze dne 22.října 2004 (č.l. 4) a jednak jako odvolání proti ústavní stížností napadenému usnesení soudního exekutora. Soud rozhodl usnesením č. j. EXNc 4475/2004-83 ze dne 25. ledna 2007 (č.l. 137), jímž zamítl návrh na zastavení exekuce, a dále usnesením č. j. EXNc 4475/2004-81 ze dne 31. ledna 2007, kterým odmítl odvolání proti usnesení soudního exekutora o udělení příklepu z důvodu opožděného podání. V odůvodnění k naposledy uvedenému usnesení konstatoval, že napadené usnesení bylo povinným (stěžovatelkám) doručeno dne 24. 5. 2006, avšak odvolání proti němu uplatnili až v podání ze dne 21. 6. 2006 (soudu doručenému dne 22. 6. 2006). Ze spisu rovněž vyplývá, že stěžovatelky proti oběma uvedeným usnesením Okresního soudu v Uherském Hradišti podaly odvolání (č.l. 139).
Ze spisu Ústavního soudu vyplývá, že ústavní stížnost byla podána dne 24. 11. 2006 (č.l. 4a), tedy dříve než byly vyčerpány všechny procesní prostředky, které jsou stěžovatelkám zákonem poskytnuty k ochraně jejich práv. Stěžovatelky navrhly Ústavnímu soudu, aby uvážil postup podle ustanovení §75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, který umožňuje neodmítnout přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka vyčerpání všech procesních prostředků, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo. Ústavní soud se sice zabýval i tímto návrhem stěžovatelek, leč dospěl k závěru, že podmínky postupu podle ustanovení §75 odst. 2 písm. a) citovaného zákona naplněny nejsou.
Ústavnímu soudu proto nezbylo než ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako nepřípustnou.
Ústavní soud poznamenává, že i kdyby projednání ústavní stížnosti nebránilo nevyčerpání všech procesních prostředků, musel by ji odmítnout pro opožděné podání, protože usnesení o příklepu bylo doručeno právnímu zástupci stěžovatelek dne 23. 5. 2006 (č.l. 125/1 - připojená fotokopie usnesení s prezentačním razítkem právního zástupce), avšak - jak je výše uvedeno - ústavní stížnost byla předána k poštovní přepravě dne 24. 11. 2006, tedy po lhůtě stanovené v ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. října 2008
Vojen Güttler
soudce zpravodaj