ECLI:CZ:US:2008:1.US.918.08.1
sp. zn. I. ÚS 918/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů ve věci ústavní stížnosti V. S., zast. JUDr. Annou Horákovou, advokátkou, sídlem Čelakovského sady 8, Praha 2, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.1.2008, č.j. 20 Cdo 4997/2007-184, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9.2.2007, č.j. 26 Co 87/2006-161, a proti usnesení Okresního soudu v Kroměříží ze dne 14.11.2005, č.j. 2 E 895/2001-131, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka v návrhu na zahájení řízení ze dne 9.4.2008, předanému k poštovní přepravě téhož dne, napadla v záhlaví uvedené usnesení Nejvyššího soudu, jímž bylo odmítnuto její dovolání, a dále se domáhala i zrušení předcházejících usnesení obecných soudů. Na základě výzvy Ústavního soudu k odstranění vad, zaslala právní zástupkyně stěžovatelky obsahově naprosto shodné podání, které doplnila pouze o údaje na titulní straně a přiložila k němu napadené usnesení Nejvyššího soudu. V ústavní stížnosti stěžovatelka namítá, že soudy v řízení porušily její ústavně zaručené právo plynoucí z ustanovení čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Z předloženého usnesení Ústavní soud zjistil, že Nejvyšší soud odmítl stěžovatelčino dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu o určení ceny nemovitosti v řízení o výkon rozhodnutí, a to jako nepřípustné, nikoliv však z důvodu upraveného v §237 odst. 1 písm. c) obč. soudního řádu.
Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně zdůrazňuje, že zásadně není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti obecných soudů, neboť není vrcholem jejich soustavy (srov. čl. 81 a čl. 90 Ústavy) a není pravidelnou přezkumnou instancí rozhodnutí obecných soudů. Ústavní stížnost představuje specifický prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, což znamená, že ji lze podat pouze za určitých okolností a při zachování zákonných podmínek. Podle §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Lhůtu pro podání ústavní stížnosti stanoví §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu na 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení (příp. na 60 dnů od doručení rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, který byl orgánem, jenž o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení - srov. §72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).
Ústavní soud konstatuje, že v posuzované věci nejsou naplněny podmínky nezbytné k projednání ústavní stížnosti. Je zřejmé, že posledním opravným prostředkem stěžovatelky bylo odvolání proti usnesení soudu I. stupně, o kterém rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 9.2.2007; dovolání nebylo podle §238a odst. 1 obč. soudního řádu přípustné, a proto ho nelze považovat za poslední procesní prostředek, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Z tohoto důvodu bylo možné podat ústavní stížnost ve stanovené lhůtě, která počala již doručením usnesení soudu II. stupně. Ke dni podání ústavní stížnosti (tj. k 9.4.2008, kdy byla ústavní stížnost podána k poštovní přepravě) tato lhůta evidentně uplynula, aniž Ústavní soud musel zjišťoval přesné datum jejího počátku a konce.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, Ústavní soud soudcem zpravodajem ústavní stížnost, bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání, odmítl jako návrh opožděný podle §43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. června 2008
Ivana Janů
soudce zpravodaj