ECLI:CZ:US:2008:2.US.1021.08.1
sp. zn. II. ÚS 1021/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o návrhu stěžovatelky MUDr. L. V., advokátem nezastoupené, směřujícím proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 2. 2008 č. j. 21 Co 79/2008-12 a usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 31. 1. 2008 č. j. 0 Nc 5022/2008-7, spojeném s návrhem na zrušení části ustanovení §16a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové a Okresního soudu v Hradci Králové, jako účastníků řízení, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 21. dubna 2008 obdržel Ústavní soud podání stěžovatelky označené jako "Ústavní stížnost spojená s návrhem na zrušení části zákona". Z jeho obsahu soudce zpravodaj dovodil, že stěžovatelka se v řízeních zakončených v záhlaví označenými rozhodnutími neúspěšně u obecných soudů domáhala zproštění povinnosti platit regulační poplatek podle ustanovení §16a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o veřejném zdravotním pojištění"). Předmětnou právní úpravu považuje za protiústavní a ve zbytku podání pak argumentuje proč.
Soudce zpravodaj tak jako v jiných případech se musel nejprve zabývat návrhem z hlediska jeho formálních náležitostí, které na něj klade zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Dospěl k závěru, že podmínky k tomu, aby se vůbec mohl Ústavní soud zabývat návrhem meritorně, zde splněny nejsou.
Především stěžovatelka zkoumaný návrh podala sama, nikoliv prostřednictvím advokáta, jak bezpodmínečně vyžaduje §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Přitom na Ústavní soud se v minulosti obrátila již několikrát - vždy to bylo bez řádného zastoupení advokátem - a opakovaně tak byla o povinném zastoupení advokátem, jakož i o následcích nesplnění této procesní povinnosti, poučena. Řízení sp. zn. III. ÚS 358/07 a sp. zn. I. ÚS 398/07 dokonce skončila odmítnutím příslušných návrhů stěžovatelky pro nesplnění této podmínky ani v dodatečně poskytnuté lhůtě; návrh ve věci sp. zn. IV. ÚS 448/08 byl sice odmítnut z jiných důvodů, nicméně na povinné zastoupení v řízení před Ústavním soudem byla stěžovatelka v odůvodnění příslušného usnesení upozorněna.
Návrh však trpí i dalšími vadami, které meritorní přezkum vylučují. Ve vztahu k rozhodnutím obecných soudů v návrhu označených chybí vylíčení rozhodných skutečností (popis událostí vedoucích k zahájení soudního řízení, stanovisko stěžovatelky v něm, a alespoň stručná charakteristika důvodů napadených rozhodnutí), ústavněprávní argumentace (do kterých základních práv stěžovatelky napadená rozhodnutí zasahují a proč) i řádný stížnostní petit (tedy návrh toho, jak má Ústavní soud s rozhodnutími obecných soudů naložit). K podání stěžovatelka vůbec nepřiložila kopie napadených rozhodnutí.
V řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení - zejména o povinném zastoupení - dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než prostřednictvím advokáta, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a totožného poučování postupem formalistickým a neefektivním.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti soudce zpravodaj návrh za přiměřeného užití ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Bylo-li z uvedených důvodů nutno návrh stěžovatelky na zrušení označených rozhodnutí královéhradeckých soudů odmítnout, nelze projednat ani návrh spojený s ústavní stížností, neboť neschopnost meritorní projednatelnosti ústavní stížnosti předznačuje závěr o neexistenci aktivní legitimace stěžovatelky k podání návrhu na zrušení označeného zákonného ustanovení. Tento návrh byl proto odmítnut podle ustanovení §43 odst. 2 písm. b) z důvodu uvedeného v §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný osobou k tomu zjevně neoprávněnou.
Nad rámec uvedeného soudce zpravodaj konstatuje, že návrhem stěžovatelky na zrušení části ustanovení §16a zákona o veřejném zdravotním pojištění by se tak jako tak zabývat nemohl, neboť toto ustanovení již je předmětem přezkumu ústavnosti v řízení vedeném Ústavním soudem pod sp. zn. Pl. ÚS 1/08.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. května 2008
Jiří Nykodým
soudce zpravodaj