ECLI:CZ:US:2008:2.US.1515.08.1
sp. zn. II. ÚS 1515/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele por. L. J., o stížnosti proti jednání soudkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 19. 6. 2008 se navrhovatel jako komisař Služby kriminální policie a vyšetřování Okresního ředitelství Policie ČR v Uherském Hradišti domáhá u Ústavního soudu posouzení postupu soudkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti Mgr. H. R. v trestním řízení vedeném u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod spisovou značkou 1 T 167//2007 a rozhodnutí, zda z jeho strany došlo při zahájení úkonů trestního řízení podle §158 odst. 3 trestního řádu k nějakému pochybení a zda svým jednáním porušil práva obžalované, a to s tím, že žádá o změnu rozsudku uvedeného soudu v příslušném odstavci (v příloze podání barevně vymezeném) a o písemnou omluvu Mgr. H. R. Tvrdí, že je dotčen na svých zákonných právech, zejména právu vyjádřit se k věci, neboť v části rozsudku, v níž soudkyně označila způsob zahájení úkonů trestního řízení za pochybný, netransparentní, ne - li přímo šikanózní, byla zpochybněna práce nejen navrhovatele, ale i celé Policie ČR. Jak dále uvedl, nebyl v projednávané věci ani strana žalovaná, ani strana poškozená, a proto neměl právo opravného prostředku. Přesto se stížností na jednání uvedené soudkyně obrátil i na Nejvyšší soud a předsedkyni Okresního soudu v Uherském Hradišti, ale jeho námitkami se nikdo blíže nezabýval.
Jak Ústavní soud zjistil z ústavní stížnosti a k ní přiložených listin, navrhovatel jako komisař Služby kriminální policie a vyšetřování Okresního ředitelství Policie ČR v Uherském Hradišti zahájil na základě vlastního poznatku dne 2. 3. 2007 pod č. j. ORUH-478/TČ-80-2007 úkony trestního řízení k prověření podezření ze spáchání trestného činu podezřelé J. K., jež vyústily ve vydání rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 22. 1. 2008 sp. zn. 1 T 167/2007, jímž byla později obžalovaná J. K. uznána vinnou trestným činem úvěrového podvodu. V posledním odstavci odůvodnění uvedeného rozsudku (str. 8 rozsudku) soud zkonstatoval netransparentní způsob zahájení úkonů trestního řízení, jež spatřoval především v nezdokladovaném zdroji "vlastního poznatku (zjištění)" policie.
Ústavní soud předtím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V projednávané věci se Ústavní soud zaměřil zejména na posouzení otázky, zda je k projednání návrhu příslušný.
Ústavní soud je dle článku 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti. Při výkonu svých kompetencí musí respektovat i jeden ze základních principů právního státu, zakotvený v článku 2 odst. 3 Ústavy a v článku 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle něhož státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který stanoví zákon. Ústavní soud má tedy přesně vymezenou pravomoc a příslušnost, které nemůže překročit.
Kompetence Ústavního soudu při posuzování ústavní stížnosti jsou upřesněny v ustanovení §82 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. Ústavní soud je oprávněn především zrušit rozhodnutí orgánu veřejné moci. Směřuje-li ústavní stížnost proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, než je rozhodnutí, je Ústavní soud oprávněn zakázat příslušnému orgánu, aby v porušování práva pokračoval, a přikázat mu, aby obnovil stav před porušením, jestliže je to možné. Pokud ovšem navrhovatel v petitu svého návrhu, jímž je Ústavní soud vázán, navrhuje, aby Ústavní soud změnil v příslušném odstavci odůvodnění uvedeného rozsudku a uložil soudkyni Okresního soudu v Uherském Hradišti Mgr. H. R., aby se mu písemně omluvila, pak musí Ústavní soud konstatovat, že k takovému rozhodnutí není Ústavní soud podle Ústavy a zákona o Ústavním soudu příslušný.
Za této situace nezbylo Ústavnímu soudu, než návrh, dle ustanovení §43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu, odmítnout jako návrh, k jehož projednání není příslušný. Vzhledem k uvedenému Ústavní soud navrhovatele nevyzýval k odstranění vad jeho podání, neboť by to na deklarovaném závěru Ústavního soudu nemohlo nic změnit.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. července 2008
Stanislav Balík
soudce zpravodaj