ECLI:CZ:US:2008:2.US.1764.08.1
sp. zn. II. ÚS 1764/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Z. V., zastoupeného JUDr. Danielem Balounem, advokátem v Klatovech, Komenského 4, proti rozsudku Okresního soudu v Klatovech ze dne 23. února 2005, sp. zn. 7C 278/2001, rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 8. února 2006 sp. zn. 12 Co 404/2005 a usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14. června 2007 sp. zn. 21 Cdo 1838/2006, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 15. července 2008 a doplněnou dne 29. srpna 2008, dle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a co do formálních podmínek ve shodě se zákonem [§30 odst. 1, §34, §72 odst. 1 písm. a), odst. 6 zákona o Ústavním soudu], se stěžovatel domáhal, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů v rozporu s čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
Podle odůvodnění ústavní stížnosti, obsahově shodného s jeho stanovisky a závěry pojatými do opravných prostředků, stěžovatel tvrdil, že k porušení označených práv došlo tím, že obecné soudy - stručně řečeno - přiznaly stěžovateli nárok na náhradu ztráty na invalidním důchodě až téměř po dvaceti letech soudních sporů, kdy se domáhal po předchozím zaměstnavateli náhrady škody, která mu vznikla jako následek nemoci z povolání. Pochybení obecných soudů stěžovatel spatřoval v tom, že nevyhověly jeho návrhům dříve a nesouhlasí s výší přiznané náhrady za ztrátu na invalidním důchodu.
Stěžovatel požádal Ústavní soud o prominutí zmeškání lhůty k podání ústavní stížnosti s ohledem na svůj zdravotní stav a věk, který ho značně omezuje při jednání s úřady. Stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud vyslovil v přijatém nálezu porušení základního práva stěžovatele na vyřízení věci bez zbytečných průtahů a v přiměřené lhůtě obecnými soudy a zrušil rozhodnutí napadená ústavní stížností.
Ústavní soud po přezkoumání procesního postupu obecných soudů a současně i postupu stěžovatele dospěl k závěru, že ústavní stížnost je v dané věci opožděná.
Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně ústavně zaručeného práva poskytuje (§72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); takovýmto rozhodnutím v posuzované věci je rozsudek odvolacího soudu, a proto lhůta k podání ústavní stížnosti počala běžet dnem následujícím po 6. březnu 2006, kdy bylo právní zástupkyni stěžovatele doručeno rozhodnutí (§72 odst. 3 al. 1 zákona o Ústavním soudu). Byla-li však ústavní stížnost podána dne 14. července 2008 (svěřením zásilky k poštovní přepravě), je zřejmé, že zákonem stanovená lhůta nebyla zachována a že takto podaná ústavní stížnost je opožděná. Na tomto závěru nic nemění skutečnost, že rozsudek odvolacího soudu napadl stěžovatel dovoláním, které bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 14. června 2007 sp. zn. 21 Cdo 1838/2006 a právní zástupkyni stěžovatele JUDr. Toušové bylo doručeno dne 12. července 2007.
Ze shora uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout soudcem zpravodajem jako návrh nepřípustný, aniž by se Ústavní soud mohl zabývat meritem věci a vyjadřovat se k odůvodněnosti ústavní stížnosti. Pokud se týká návrhu stěžovatele na prominutí zmeškání lhůty, Ústavní soud konstatuje, že lhůta pro podání ústavní stížnosti je lhůtou zákonnou a kogentní, nelze ji prodloužit nebo ji prominout, zákon o Ústavním soudu to neumožňuje.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 8. září 2008
Pavel Rychetský v. r.
soudce zpravodaj