ECLI:CZ:US:2008:2.US.2350.08.1
sp. zn. II. ÚS 2350/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka a Dagmar Lastovecké o ústavní stížnosti P. S., zastoupeného Mgr. Robertem Cholenským, advokátem, se sídlem v Brně, směřující proti usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 44 Co 139/2008 ze dne 26. června 2008, usneseni Městského soudu v Brně č. j. 71L 453/2008-6 ze dne 3. března 2008, a postupu Psychiatrické léčebny Brno-Černovice, za účasti 1) Krajského soudu v Brně, 2) Městského soudu v Brně, a 3) Psychiatrické léčebny Brno-Černovice, se sídlem Húskova 2, Brno, jako účastníků řízení, takto:
Řízení se přerušuje.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podanou dne 18. září 2008 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, kdy podle usnesení soudu prvého stupně došlo k převzetí stěžovatele do psychiatrické léčebny ze zákonných důvodů a toto usnesení bylo k odvolání stěžovatele potvrzeno usnesením odvolacího soudu, a dále se domáhá konstatování porušení svých práv ze strany obecných soudů a Psychiatrické léčebny Brno-Černovice. Namítá, že zásahy orgánů veřejné moci došlo k porušení jeho základních práv a svobod podle čl. 8 odst. 1 a 4, čl. 36 odst. 1 a 2, čl. 37 odst. 2, a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), a podle čl. 5 odst. 1, 2 a 4, čl. 6 odst. 1 a čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").
2. V ústavní stížnosti je, stručně vyloženo, konkrétně namítáno, že k převzetí stěžovatele do psychiatrické léčebny proti jeho vůli došlo v rozporu se zákonem, a to jak pro absenci hmotněprávních důvodů, tak pro porušení procesních pravidel. Dále je namítáno, že stěžovatel nebyl v průběhu řízení nikdy ze strany obecných soudů slyšen, že neměl efektivní právní zastoupení, a že ve věci nebylo rozhodováno urychleně.
3. Ještě předtím, než se Ústavní soud může zabývat meritem ústavní stížnosti, je vždy povinen přezkoumat, zda jsou splněny podmínky umožňující rozhodnutí. V daném případě jde o sdělení stěžovatele, že v téže věci souběžně podal žalobu pro zmatečnost, a to z důvodu podle §229 odst. 3 občanského soudního řádu. Ústavní soud zjistil, že tato žaloba byla skutečně podána dne 17. září 2008, je vedena pod sp. zn. 51 C 31/2008, směřuje formálně proti usnesení odvolacího soudu a materiálně je napadán především nedostatek slyšení u soudů obou stupňů a na to navazující pochybení. V podstatné části je argumentace stěžovatele v ústavní stížnosti i v žalobě pro zmatečnost totožná. Stěžovatel v této souvislosti uvádí, že žaloba pro zmatečnost z daného důvodu směřuje a může směřovat jen proti některým aspektům protiústavních zásahů do stěžovatelových práv, které namítá v ústavní stížnosti, a pokud jde o ostatní zásahy, nemá k dispozici jiný efektivní prostředek než ústavní stížnost.
4. V ustálené rozhodovací činnosti Ústavního soudu je zásadně k žalobě pro zmatečnost přistupováno jako k prostředku, který podle §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), poskytuje zákon k ochraně práv, a který je tudíž nutno vyčerpat před podáním ústavní stížnosti, jinak je ústavní stížnost nepřípustná podle §75 odst. 1 zákona. Lze souhlasit se stěžovatelem v tom, že okruh důvodů, kterými se bude moci zabývat obecný soud v řízení o žalobě pro zmatečnost je užší než okruh důvodů, které jsou relevantní pro ústavní stížnost. Proto je nepřípustnost ústavní stížnosti dána jen ve vztahu k důvodům, které jsou relevantní pro obecný soud a není důvod, aby bez dalšího tentýž osud sdílely i ostatní řádně uplatněné důvody. Na druhou stranu je však nutno vidět tuto situaci jako procesně komplikovanou v tom, že jak žalobou pro zmatečnost tak ústavní stížností je napadeno stejné rozhodnutí, přičemž (pro stěžovatele) pozitivním výsledkem obou těchto řízení má být zrušení tohoto rozhodnutí. Z principu subsidiarity řízení o ústavní stížnosti má totiž přednost jakékoliv řízení jiných orgánů veřejné moci vedoucí k témuž cíli, tj. k ochraně práv stěžovatele.
5. Ze všech shora uvedených důvodů Ústavní soud podle §63 zákona ve spojení §109 odst. 2 písm. c) občanského soudního řádu řízení přerušil do doby pravomocného rozhodnutí o žalobě stěžovatele pro zmatečnost, vedené Krajským soudem v Brně pod sp. zn. 51 C 31/2008.
6. Současně je stěžovatel vyzván, aby ve lhůtě šedesáti dnů od ručení pravomocného rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost informoval Ústavní soud, a aby v téže lhůtě přiměřeně upravil svůj návrh. Pokud tuto povinnost stěžovatel nesplní, bude ústavní stížnost odmítnuta podle §43 odst. 1 písm. a) zákona.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. října 2008
Jiří Nykodým
předseda senátu