ECLI:CZ:US:2008:2.US.2425.08.1
sp. zn. II. ÚS 2425/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti J. Č., zastoupeného Mgr. Janem Stínkou, advokátem se sídlem Kladno, Průchodní 346, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, ze dne 26. 9. 2007 č. j. 14 To 219/2007-251, a rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 17. 7. 2007 č. j. 1 T 105/2007-182, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 29. září 2008, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozsudků Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, a Okresního soudu v Havlíčkově Brodě. Tvrdí, že jimi byla porušena jeho základní práva garantovaná čl. 82, čl. 90 a čl. 95 Ústavy a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Ze spisu Okresního soudu v Havlíčkově Brodě, sp. zn. 1 T 105/2007, který si Ústavní soud vyžádal, bylo zjištěno následující:
Napadeným rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě byl stěžovatel spolu s obviněným M. C. uznán vinným trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák., spáchaným ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. Za to byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Druhým napadeným rozsudkem Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, z podnětu odvolání státního zástupce a stěžovatele rozsudek soudu prvního stupně zrušil ve výroku o trestu týkajícím se stěžovatele a nově rozhodl tak, že stěžovatele za trestný čin loupeže, ohledně něhož zůstal výrok o vině v napadeném rozsudku nezměněn, a za další trestné činy, jimiž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 29. 3. 2007 č. j. 2 T 104/2006-202, odsoudil k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon ho zařadil do věznice s ostrahou. Současně zrušil výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou. O dovolání stěžovatele rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne 14. 5. 2008 č. j. 7 Tdo 572/2008-310, jímž toto dovolání odmítl s tím, že bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Jak bylo dále zjištěno z obsahu spisu Okresního soudu v Havlíčkově Brodě, usnesení Nejvyššího soudu o odmítnutí dovolání bylo doručeno obhájci stěžovatele Mgr. Ing. Josefu Chlubnovi dne 12. 6. 2008 a stěžovateli dne 13. 6. 2008.
Ústavní soud primárně posoudil, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Podle ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Posledním prostředkem na ochranu práv stěžovatele bylo jeho dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích. Usnesení Nejvyššího soudu, jímž bylo toto dovolání odmítnuto, bylo obhájci stěžovatele doručeno dne 12. 6. 2008 a stěžovateli dne 13. 6. 2008. Dnem 14. 6. 2008 počala stěžovateli běžet 60denní lhůta k podání ústavní stížnosti. Posledním dnem stanovené lhůty bylo úterý 12. 8. 2008. Pokud byla ústavní stížnost podána až dne 29. 9. 2008, stalo se tak evidentně po uplynutí zákonné lhůty.
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. prosince 2008
Stanislav Balík
soudce zpravodaj