ECLI:CZ:US:2008:2.US.2830.07.1
sp. zn. II. ÚS 2830/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatelky Mantinel s.r.o., se sídlem v Praze 9, Na Rozcestí 6/1434, o ústavní stížnosti proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 č. j. 12 C 3/2007-7, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatelka se svým podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 1. 11. 2007 domáhá, s odkazem na porušení čl. 11 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 3, kterým bylo určeno, že veřejná dobrovolná dražba konaná dne 30. 8. 2007 žalovanou Agenturou BERM s.r.o., jejímž předmětem byl byt č. 2569/2 v budově bytového domu Žižkov č. p. 2568, 2569 pro k. ú. Žižkov, obec Praha, je neplatná. Navrhovatel tvrdí, že řízení o neplatnost veřejné dobrovolné dražby nemělo být vůbec zahájeno, neboť žalobce - společnost E.L.M. Invest, s.r.o. - neměla k podání žaloby aktivní legitimaci. V době projednávání žaloby soudem byl navrhovatel jako vydražitel řádným vlastníkem předmětné nemovitosti, přesto ho soud o řízení nevyrozuměl, aby se mohl k celé věci vyjádřit. Tím, že Obvodní soud pro Prahu 3 neuznal, sdělením ze dne 25. 10. 2007, navrhovatele za účastníka řízení, odepřel mu zároveň právo podat odvolání. Uvedený soud rovněž pochybil, pokud ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání, ačkoli povaha věci nepřipouští uzavřít smír, neboť by tím bylo dotčeno vlastnictví navrhovatele.
Ústavní soud předtím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Ustanovení §27 odst. 1 ve spojení s §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu stanovuje, že ústavní stížnost jsou oprávněni podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci (dále jen "zásah orgánu veřejné moci") bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem (dále jen "ústavně zaručené základní právo nebo svoboda").
Aktivní legitimaci k podání ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí má pouze ta osoba, která byla účastníkem řízení, v němž bylo toto rozhodnutí vydáno. Zásah orgánu veřejné moci, proti němuž ústavní stížnost směřuje, musí být individualizovaný a ochrany před ním se může u Ústavního soudu dovolávat pouze osoba, jejíž ústavně zaručená základní práva nebo svobody jím byla přímo dotčena. Obrat "v řízení, jehož byla účastníkem" nelze chápat přísně technicky a formálně jako účastenství podle příslušných procesních předpisů, nýbrž materiálně podle jeho smyslu (srov. Wagnerová, E., Dostál, M., Langášek, T. Pospíšil, I.: Zákon o Ústavním soudu s komentářem, Praha, 2007, str. 329). Ústavní soud ve své judikatorní praxi dospěl k závěru, že skutečnost, že někdo nebyl účastníkem řízení, ve kterém bylo pravomocně rozhodnuto o jeho právech, nemá za následek nemožnost dovolat se práva soudní cestou včetně ústavní stížnosti. Takovéto pravomocné rozhodnutí však ve vztahu k němu představuje "jiný zásah orgánu veřejné moci" ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy a ochrana jeho základního práva je tak tímto způsobem zaručena.
V dané věci podal navrhovatel ústavní stížnost proti pravomocnému rozhodnutí, které bylo vydáno v řízení, jehož účastníkem nebyl, a v petitu své ústavní stížnosti se domáhá jeho zrušení. Vzhledem k výše uvedenému však k návrhu takto formulovaného petitu ústavní stížnosti není aktivně legitimován.
Po zjištění, že podání navrhovatele není meritorně projednatelné, nemohl se Ústavní soud námitkami navrhovatele dále zabývat.
Na okraj Ústavní soud dodává, že s ohledem na důvod odmítnutí ústavní stížnosti stěžovatelku nevyzýval k odstranění vad, které spočívaly v nedostatcích právního zastoupení.
Za této situace nezbylo Ústavnímu soudu, než návrh, dle ustanovení §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu, odmítnout jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není přípustné odvolání.
V Brně dne 29. února 2008
Stanislav Balík, v. r.
soudce zpravodaj