ECLI:CZ:US:2008:2.US.334.08.1
sp. zn. II. ÚS 334/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti stěžovatelky J. B., zastoupené JUDr. Janem Klárem, advokátem, se sídlem Starobrněnská 19/21, 602 00 Brno, směřující proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. července 2007, č. j. 49 Co 185/2005-166, a rozsudku Okresního soudu ve Vyškově ze dne 22. února 2005, č. j. 7 C 826/2000-89, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka se podanou ústavní stížností domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí.
Napadeným rozsudkem Krajského soudu v Brně byl potvrzen rozsudek Okresního soudu ve Vyškově v řízení o zaplacení částky 357 013 Kč s příslušenstvím, jako vypořádání majetkového podílu z transformace zemědělského družstva.
Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítala porušení ústavně zaručeného práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. V ústavní stížnosti polemizuje především se závěrem, ke kterému dospěly obecné soudy, že jí vzniklo členství v zemědělském družstvu, a vyslovuje se pro závěr opačný, tzn. že se členkou družstva nikdy nestala.
Předtím, než se Ústavní soud zabývá meritem věci, zkoumá, zda jsou splněny formální náležitosti ústavní stížnosti. Návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti musí splňovat řadu zákonem stanovených náležitostí, včetně dodržení zákonné lhůty k podání ústavní stížnosti v délce 60 dnů, která podle kogentního ustanovení §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), počíná běžet dnem následujícím po dni doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který stěžovateli zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
V dané věci podala stěžovatelka ústavní stížnost osobně na podatelně Ústavního soudu dne 6. února 2008. Z doložky právní moci, jakož i z tvrzení samotné stěžovatelky obsaženém v ústavní stížnosti se podává, že rozsudek Krajského soudu v Brně byl doručen stěžovatelce, resp. jejímu právnímu zástupci nejpozději dne 24. září 2007. Lhůta k podání ústavní stížnosti tak uplynula nejpozději dne 23. listopadu 2007. Vzhledem k výše uvedenému je třeba konstatovat, že ústavní stížnost směřující proti rozsudku Krajského soudu v Brně a rozsudku Okresního soudu ve Vyškově, doručená Ústavnímu soudu dne 6. února 2008, byla podána opožděně. Ústavní soud současně neshledal a stěžovatelka ani netvrdila žádné důvody pro aplikaci §75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.
Ústavní soud proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků stížnost odmítl jako podanou po lhůtě stanovené pro její podání [§43 odst. 1 písm. b) ve spojení s §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 13. února 2008
Jiří Nykodým, v. r.
soudce zpravodaj