infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 20.03.2008, sp. zn. II. ÚS 502/08 [ usnesení / NYKODÝM / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2008:2.US.502.08.2

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2008:2.US.502.08.2
sp. zn. II. ÚS 502/08 Usnesení Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Pavla Bednaříka, se sídlem Obránců míru 6, 703 00 Ostrava, správce konkursní podstaty Moravia Banky, a. s., v likvidaci, se sídlem ve Frýdku - Místku, Palackého 133, zastoupeného Mgr. Denisou Belošovičovou, advokátkou, se sídlem v Ostravě, Novinářská 1113/3, směřující proti výroku I. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. srpna 2007, č. j. 6 Cmo 56/2006-46, a výroku II. rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. ledna 2006, č. j. 22 Cm 3/2004-35, jimiž bylo rozhodnuto o nákladech řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Stěžovatel se podanou ústavní stížností domáhal zrušení v záhlaví uvedených výroků týkajících se výše náhrady nákladů řízení. Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 23. srpna 2007, č. j. 6 Cmo 56/2006-46, potvrdil rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. ledna 2006, č. j. 22 Cm 3/2004-35, ve výroku o nákladech řízení. Proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci si stěžovatel podal dovolání, které bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 29. listopadu 2007, č. j. 29 Cdo 4984/2007-60, odmítnuto jako nepřípustné (jednalo se o dovolání proti výroku o nákladech řízení). Stěžovatel v ústavní stížnosti dovozuje, že rozhodnutími obecných soudů ve výrocích o stanovení výše náhrady nákladů řízení došlo k porušení práva na právní pomoc, uvedeného v čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Požaduje přitom zrušení rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě a Vrchního soudu v Olomouci. Předtím, než se Ústavní soud zabývá meritem věci, zkoumá, zda jsou splněny formální náležitosti ústavní stížnosti. Návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti musí splňovat řadu zákonem stanovených náležitostí, včetně dodržení zákonné lhůty k podání ústavní stížnosti v délce 60 dnů, která podle kogentního ustanovení §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), počíná běžet dnem následujícím po dni doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který stěžovateli zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Stěžovatel v dané věci podal ústavní stížnost k poštovní přepravě dne 25. února 2008. Z doložky právní moci, obsažené usnesení Vrchního soudu v Olomouci, jakož i na rozsudku Krajského soudu v Ostravě vyplývá, že rozhodnutí usnesení Vrchního soudu v Olomouci nabylo právní moci dne 18. září 2007, tzn. že nejpozději tohoto dne bylo citované rozhodnutí doručeno stěžovateli. Od tohoto data rovněž počíná běžet lhůta pro podání ústavní stížnosti. Z uvedeného vyplývá, že ústavní stížnost byla podána opožděně. Pokud snad stěžovatel odvozuje počátek běhu lhůty od okamžiku doručení rozhodnutí Nejvyššího soudu, jak lze z jeho postupu vyvodit, nejedná se o názor správný. Nejvyšší soud totiž dovolání odmítl, protože nebylo přípustné podle žádného z ustanovení občanského soudního řádu. S ohledem na znění citovaného §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu musí jít přitom o procesní prostředek, který zákon k ochraně práva poskytuje. Není-li dovolání přípustné, nejedná se o procesní prostředek ve smyslu zákona o Ústavním soudu. O nepřípustnosti dovolání byl stěžovatel navíc správně poučen v rozhodnutí odvolacího soudu. Pokud přesto podal dovolání, nelze lhůtu pro podání ústavní stížnost odvíjet od doručení rozhodnutí o dovolání. V daném případě se totiž nejednalo ani o dovolání přípustné podle §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu, které by eventuálně umožňovalo zachování lhůty pro podání ústavní stížnosti i proti rozhodnutí odvolacího soudu, příp. soudu prvního stupně (srov. §72 odst. 3 a 4 zákona o Ústavním soudu). Vzhledem k výše uvedenému soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků stížnost odmítl jako podanou po lhůtě stanovené pro její podání [§43 odst. 1 písm. b) ve spojení s §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu]. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 20. března 2008 Jiří Nykodým, v. r. soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2008:2.US.502.08.2
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka II. ÚS 502/08
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 20. 3. 2008
Datum vyhlášení  
Datum podání 26. 2. 2008
Datum zpřístupnění 22. 4. 2008
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO - správce konkurzní podstaty, úpadce: Moravia banka, a. s. v likvidaci
Dotčený orgán  
Soudce zpravodaj Nykodým Jiří
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro nedodržení lhůty
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy  
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení  
Věcný rejstřík  
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-502-08_2
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 58188
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-08