ECLI:CZ:US:2008:2.US.66.08.1
sp. zn. II. ÚS 66/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Ing. J. S., zastoupené Mgr. Markétou Polišenskou, advokátkou Advokátní kanceláře v Ostravě, Ženíškova 2482/8, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 9. 2007 č. j. 10 Co 755/2007-169 a usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 10. 12. 2001 č.j. 51 E 989/2001-3, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka se, s odvoláním na porušení čl. 36 odst. 1, čl. 37 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina), domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení krajského soudu, kterým bylo dle ust. §211 ve spojení s §43 odst. 2 o. s. ř. odmítnuto její odvolání proti rovněž shora uvedenému usnesení okresního soudu, jímž byl nařízen výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí, neboť odvolání stěžovatelky nebylo přes výzvu soudu doplněno. Požaduje i zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně.
Stěžovatelka namítá, že jí výzva nebyla nikdy doručena a dále poukazuje na to, že podkladem pro rozhodnutí odvolacího soudu se nesprávně stalo rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě ze dne 21 . 6. 2004 č. j. 51 E 989/2001-27.
Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jejího věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a to včetně podmínky přípustnosti ústavní stížnosti.
Podle ust. §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§72 odst. 3 cit. zák); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§72 odst. 4 cit.zák.).
Od 1. 1. 2001 je procesním opravným prostředkem také žaloba pro zmatečnost. Tento procesní institut koncipovaný jako mimořádný opravný prostředek má sloužit k možnému zrušení pravomocného rozhodnutí soudu, které trpí vadami, jež představují porušení základních principů soudního řízení, případně je takovými vadami postiženo řízení, které vydání takového rozhodnutí předcházelo. Žalobou pro zmatečnost lze ve smyslu §229 odst. 4 o. s. ř. napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání (dle ustanovení §218, §218a nebo podle §211 a §43 odst. 2 o. s. ř.) nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení.
Z připojeného napadeného usnesení krajského soudu Ústavní soud ověřil, že v dané věci se právě o situaci předpokládanou ust. §229 odst. 4 o. s. ř. jedná, neboť odvolání stěžovatelky bylo odmítnuto dle §211 a §43 odst. 2 o. s. ř.
Pokud tedy stěžovatelka tvrdí, že soud učinil vadný závěr o tom, že odvolání muselo být odmítnuto, měla dosáhnout přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu z důvodů, které uvádí ve své ústavní stížnosti, v rámci řízení u obecných soudů ještě před podáním ústavní stížnosti, a to prostřednictvím žaloby pro zmatečnost. Ústavní stížnost má totiž pouze subsidiární povahu a slouží jako prostředek nápravy eventuálního porušení základních práv a svobod až v případě vyčerpání všech ostatních procesních prostředků k ochraně práv stěžovatele. Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů a do jejich činnosti může zasáhnout jen v případě, že v jejich rozhodování shledá porušení některých základních práv a svobod stěžovatele a pouze tehdy, není-li možné nápravu zjednat před obecnými soudy samými.
Za situace, kdy ústavní stížnost směřuje proti shora uvedenému rozhodnutí krajského soudu, které rozhodnutím o posledním prostředku poskytnutým zákonem k ochraně práva v projednávaném případě není, je nutné považovat návrh za nepřípustný.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh dle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků odmítnout, jako návrh nepřípustný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. února 2008
Dagmar Lastovecká
soudce zpravodaj