ECLI:CZ:US:2008:2.US.967.08.1
sp. zn. II. ÚS 967/08
Usnesení
Ústavní soud České republiky rozhodl dne 9. června 2008 soudkyní zpravodajkou Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. M., směřující proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 11. 2007, č. j. 25 Co 436/2007-18 a proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 14. 6. 2007, č. j. 39 C 183/2007-3, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu bylo dne 16. 4. 2008 doručeno stručné podání stěžovatele, v němž se bez konkrétní argumentace domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí a sdělil, že vady ústavní stížnosti odstraní určený advokát.
Dne 2. 5. 2008 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání Mgr. A. A. R., advokátky, která sdělila, že byla dne 29. 4. 2007 [správně asi 28. 4. 2008] určena Českou advokátní komorou k poskytnutí právní služby a k zastoupení v řízení ve věci sp. zn. II. ÚS 967/08, a žádala o prodloužení lhůty k odstranění vad ústavní stížnosti. Ve výzvě k odstranění vad ze dne 20. 5. 2008 Ústavní soud vyzval advokátku stěžovatele k odstranění vad ústavní stížnosti do 28. května 2008, avšak dne 22. 5. 2008 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání určené advokátky, ve kterém sdělila, že určení bylo chybné a že Česká advokátní komora dne 30. 4. 2008 rozhodla o zrušení určení.
Vzhledem k tomu, že podání vykazovalo vady jak obsahové (absence ústavněprávně relevantní argumentace a konkrétní argumentace porušením ústavně garantovaných základních práv či svobod), tak formální (absence zastoupení), byl stěžovatel výzvou ze dne 22. 5. 2008 písemně vyzván k jejich odstranění ve lhůtě do 5. června 2008, s výslovným a zřetelným poučením, že neodstraní-li vady v této lhůtě doručením bezvadné ústavní stížnosti, bude jeho návrh odmítnut.
Stěžovateli byla tato výzva doručena 26. května 2008, kdy ji převzal. Ani dne 9. 6. 2008 ve 12:00 evidenční systém Ústavního soudu neevidoval podání, jímž by stěžovatel, či jeho právní zástupce odstranil vady ústavní stížnosti. Přes konkrétní výzvu Ústavního soudu nebyly vady ústavní stížnosti odstraněny.
Šedesátidenní zákonná lhůta pro podání ústavní stížnosti (§72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu) platí striktně pro všechny stěžovatele a je dostatečně dlouhá na to, aby bylo možno předložit bezvadný návrh.
Lhůtu nelze neúměrně prodlužovat ani cestou řízení o odstraňování vad, neboť by tím byli neodůvodněně zvýhodněni stěžovatelé podávajících nikoli řádné a včasné ústavní stížnosti, ve srovnání se stěžovateli, kteří se lhůtě beze zbytku podrobí, a třeba i v časové tísni formulují svou argumentaci, na základě níž žádají ochranu před zásahy veřejné moci.
Za této situace nezbylo soudci zpravodaji než návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků dle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu usnesením odmítnout, aniž by se mohl Ústavní soud zabývat podstatou věci.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. června 2008
Eliška Wagnerová
soudkyně zpravodajka