ECLI:CZ:US:2008:3.US.1392.08.1
sp. zn. III. ÚS 1392/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 23. června 2008 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatelky M. B., zastoupené JUDr. Vladimírem Ježkem, advokátem se sídlem Dvořákova 26, 728 84 Ostrava, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. února 2008 č. j. 7 To 31/2008-330 a usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 8. listopadu 2007 sp. zn. 3 T 65/2007, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Včas podanou, jakož i z pohledu ostatních zákonných náležitostí formálně bezvadnou ústavní stížností stěžovatelka napadla v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi došlo k porušení jejího ústavně zaručeného základního práva na obhajobu zakotveného v čl. 6 odst. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. To spatřovala v tom, že jí nebylo přiznáno právo na bezplatnou obhajobu (§33 odst. 2 tr. řádu) v přesně specifikované trestní věci [§250 odst. 1, 2, §209 odst. 1 písm. a) tr. zák.]. Po stručné rekapitulaci tvrzení, kterými podložila svůj tehdejší návrh, obecným soudům obsahově vytýká, že v její neprospěch zohlednily prodej nemovitostí v roce 1995, za nějž obdržela částku 2.000.000,- Kč, přičemž dle nich neprokázala, jak s touto kupní cenou naložila. Jak se podává z obsahu návrhu, stěžovatelka se patrně domnívá, že to není její povinností; proto posléze navrhla, aby Ústavní soud předmětná rozhodnutí pro jejich protiústavnost nálezem zrušil.
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Napadená rozhodnutí jsou v dostatečném rozsahu a přezkoumatelným způsobem odůvodněna a nepřípustné ústavněprávní konsekvence, jež stěžovatelka vyvozuje, dle přesvědčení Ústavního soudu nezakládají. Z toho důvodu postačí na obsah jejich odůvodnění coby ústavně souladný výraz nezávislého soudního rozhodování nevykazující prvky svévole odkázat (čl. 82 odst. 1 Ústavy ČR), a to včetně další argumentace soudu stížnostního (jenž poukázal mimo jiné i na to, že v roce 2008 bude stěžovatelce vyplacena částka ve výši 160.000,- Kč, kteréžto tvrzení tato v ústavní stížnosti jakkoli nezpochybňuje).
Za těchto okolností posoudil Ústavní soud návrh jako zjevně neopodstatněný a ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. června 2008
Jan Musil
předseda senátu Ústavního soudu