ECLI:CZ:US:2008:3.US.1594.08.1
sp. zn. III. ÚS 1594/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 16. října 2008 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Jiřího Muchy a soudců Vladimíra Kůrky a Jana Musila (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti Mgr. J. Š., zastoupené JUDr. Josefem Jurčou, advokátem se sídlem Masarykova tř. 27, Opava, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. dubna 2008 č. j. 11 Nc 15/2008-139 a proti příkazu k úhradě nákladů exekuce vydanému JUDr. Robertem Pazákem, soudním exekutorem Exekutorského úřadu Žďár nad Sázavou, se sídlem Strojírenská 371, 591 01 Žďár nad Sázavou, dne 23. 5. 2005 č. j. EX 298/04-12, za účasti 1) Krajského soudu v Ostravě, 2) JUDr. Roberta Pazáka, soudního exekutora Exekutorského úřadu Žďár nad Sázavou, jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Podáním, které Ústavní soud obdržel dne 26. 6. 2008, se stěžovatelka domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. dubna 2008 č. j. 11 Nc 15/2008-139, přičemž uvedla, že "v této věci podala ústavní stížnost již dne 21. 8. 2005 sp. zn. III. ÚS 425/05".
Protože výše uvedené podání nesplňovalo náležitosti a podmínky návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), vyzval soudce zpravodaj navrhovatelku k odstranění vad podání a jeho doplnění podle připojeného písemného poučení ve stanovené lhůtě.
Dne 11. 8. 2008, tedy ve stanovené 30denní lhůtě k odstranění vad podání, navrhovatelka zaslala Ústavnímu soudu svým jménem další podání označené jako "ústavní stížnost", kterou rozšířila petit svého žádání o návrh na zrušení exekučního příkazu Exekutorského úřadu Žďár nad Sázavou ze dne 3. 6. 2004 č. j. EX 298/04-5. V tomto obsáhlém doplňujícím podání navrhovatelka uvedla, že je "právně zastoupena JUDr. Josefem Jurčou, advokátem Advokátní kancelář JUDr. Josef Jurča, se sídlem Masarykova 27, Opava", a to přesto, že jmenovaný advokát na tomto podání, stejně jako na dalším podání ze dne 19. 8. 2008 (č. l. 32), nebyl podepsán.
Protože ani obě tato doplňující podání zjevně nebyla sepsána (a ani podepsána) navrhovatelkou označeným advokátem, přičemž k listině označené jako "plná moc" ze dne 8. 8. 2008 Ústavní soud nemohl přihlédnout, neboť nebyla navrhovatelkou podepsána a navíc i její obsahové vymezení - údajně opravňující JUDr. Josefa Jurču k "zastupování ve věci ústavní stížnosti proti žalovanému Okresnímu soudu v Bruntále a Katastrálnímu úřadu v Bruntále" vzbuzovalo důvodné pochybnosti o identitě věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 1594/08 a údajně navrhovatelkou udělené plné moci, vyzval dne 19. 9. 2008 soudce zpravodaj JUDr. Josefa Jurču k odstranění vad plné moci ze dne 8. 8. 2008 a návrhu ve smyslu podrobného písemného poučení.
Dne 3. 10. 2008 obdržel Ústavní soud řádnou plnou moc stěžovatelky ze dne 26. 9. 2008 a návrh, kterým stěžovatelka upravila dosavadní petit ústavní stížnosti tak, že jím napadá v záhlaví usnesení označená rozhodnutí pro rozpor s čl. 11 odst. 4, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
Ve vztahu k usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 4. 2008 č. j. 11 Nc 15/2008-139 stěžovatelka uvádí, že proti soudkyni Okresního soudu v Bruntále, která rozhodovala ve věci vedené tímto soudem pod sp. zn. 16 C 8/96, vznesla dne 29. 8. 2007 námitku podjatosti jmenované soudkyně. Důvodem námitky bylo její přesvědčení, že si tato soudkyně v průběhu dnes již pravomocně skončeného řízení sp. zn. 16 C 8/96 "mohla dopisovat s jejím bývalým manželem", což považuje s ohledem na jednostrannost takového jednání za svoji "diskriminaci a za porušení rovnosti účastníků řízení" v tom smyslu, že ona se nemohla, na rozdíl od svého bývalého manžela, "vyjádřit k důkazům v těchto dopisech". Stěžovatelka proto považuje za nespravedlivé, aby jmenovaná soudkyně "dále v její věci rozhodovala".
II.
Ústavní soud ze svazku listin, který stěžovatelka bez bližšího zdůvodnění připojila k ústavní stížnosti, ve vztahu k petitu ústavní stížnosti, který je pro rozhodování Ústavního soudu závazný, zjistil, že usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 4. 2008 č. j. 11 Nc 15/2008-139 bylo ve věci žaloby stěžovatelky na obnovu řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů rozhodnuto tak, že soudkyně Okresního soudu v Bruntále JUDr. Ludmila Dušková není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci.
Krajský soud z připojeného spisu Okresního soudu v Bruntále sp. zn. 16 C 8/96 zjistil, že ve věci samé bylo rozhodnuto dne 27. 2. 2007 (správně zřejmě 27. 2. 2002 - pozn. Ústavního soudu). Odvolací soud sice rozsudek soudu prvního stupně ve výroku věci samé částečně změnil, důvodem změny však nebyla důvodnost nynější námitky stěžovatelky, že by ve věci rozhodoval vyloučený soudce.
Důvody podjatosti výše jmenované soudkyně nebyly shora označeným soudem zjištěny.
III.
Ústavní soud se nejprve zabýval námitkou stěžovatelky směřující proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, jímž bylo rozhodnuto, že JUDr. Ludmila Dušková, soudkyně Okresního soudu v Bruntále není vyloučena z projednávání a rozhodnutí ve věci. Námitky stěžovatelky se odvíjejí od údajného porušení práva rovnosti účastníků řízení. Z jen velmi kusé ústavně právní argumentace v podstatě se omezující na tvrzení o údajné diskriminaci stěžovatelky, resp. na porušení práva rovnosti obou bývalých manželů, které se mělo projevit v tom, že výše jmenovaná soudkyně "nerespektovala námitku právního zástupce stěžovatelky o neoprávněnosti zástavního práva na jejich nemovitostech", případně v jejím výroku, "že se bývalý manžel stěžovatelky nezasloužil o nabytí stavby, tak, jako stěžovatelka", nelze shledat nic, co by vzbuzovalo pochybnost o nestrannosti soudkyně. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že Ústavní soud nechápe psychickou kategorii nestrannosti jen úzce, ale v širších souvislostech, tedy jako posouzení, zda reálně existují objektivní okolnosti, které by mohly vést k objektivně zjistitelným legitimním pochybnostem o nestrannosti konkrétního soudce.
Stěžovatelka však v ústavní stížnosti žádná objektivní hlediska, která by byla způsobilá vyvrátit závěr Krajského soudu v Ostravě, nepřináší. Není úkolem Ústavního soudu nahrazovat chybějící argumentaci stěžovatelky vlastními úvahami či argumenty. Proto Ústavní soud ústavní stížnost v části směřující proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. dubna 2008 č. j. 11 Nc 15/2008-139 odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Dále se Ústavní soud zaměřil na zjištění, zda návrh směřující proti příkazu k úhradě nákladů exekuce vydaný soudním exekutorem Exekutorského úřadu Žďár nad Sázavou ze dne 23. 5. 2005 č. j. EX 298/04-12 JUDr. Robertem Pazákem, splňuje předpoklady a podmínky stanovené zákonem o Ústavním soudu.
Jak se zjišťuje z usnesení Okresního soudu v Bruntále ze dne 31. 1. 2007 č. j. 1 ENc 458/2004-81, byl výše citovaný příkaz předmětným usnesením Okresního soudu v Bruntále zrušen, přičemž toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 13. 3. 2007.
Za této situace již Ústavní soud nemá o čem jednat a rozhodovat, neboť předmět zbývající části ústavní stížnosti odpadl. Proto Ústavní soud shledal ústavní stížnost ve zbývající části jako nepřípustnou (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu per analogiam) a jako takovou ji podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Nad rámec výše uvedeného a jen pro úplnost Ústavní soud poznamenává, že v případě, že by byl stěžovatelkou napaden exekuční příkaz soudního exekutora JUDr. Roberta Pazáka, Exekutorský úřad Žďár nad Sázavou ze dne 3. 6. 2004 č. j. EX 298/04-5, který je v ústavní stížnosti rovněž zmiňován, byla by v této části ústavní stížnost odmítnuta podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu, neboť by nebyla zachována lhůta uvedená v ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. října 2008
Jiří Mucha v. r.
předseda senátu Ústavního soudu