ECLI:CZ:US:2008:3.US.2708.08.1
sp. zn. III. ÚS 2708/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 25. listopadu 2008 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele A. S., bez právního zastoupení, směřující proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. září 2008 č. j. 3 Ads 79/2008-41, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 3. listopadu 2008, se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. září 2008 č. j. 3 Ads 79/2008-41.
Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že rozhodnutím ze dne 3. ledna 2008 č. 340 611 453/423 Česká správa sociálního zabezpečení zamítla žádost stěžovatele o poskytnutí příplatku k důchodu podle ust. §1 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistických režimem v oblasti sociální, ve znění pozdějších předpisů.
Na základě žaloby stěžovatele bylo rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 28. dubna 2008 č. j. 33 Cad 30/2008-16 rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení pro vady řízení zrušeno a věc jí byla vrácena k dalšímu řízení. Podle soudu žalovaná pochybila, když zamítla žalobcovu žádost o poskytnutí příplatku k důchodu s ohledem na skutečnost, že žalobce nepobírá důchod z českého důchodového pojištění. Žalovaná rovněž pochybila v tom, že nezkoumala další podmínky vzniku nároku na příplatek k důchodu podle ust. §1 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 622/2004 Sb., tedy zda byl žalobce účasten rehabilitace a zda byl českým občanem, jak namítl v žalobě. Dále soud uvedl, že žalovaná nedostatečně zjistila, zda je žalobce pouze státním občanem České republiky nebo i občanem Slovenské republiky, který si může požádat o příspěvek v režimu zákona č. 274/2007 Z. z., o príplatku k dôchodku politickým väzňom.
Napadeným rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 24. září 2008 č. j. 3 Ads 79/2008-41 byl na základě kasační stížnosti žalované rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 28. dubna 2008 č. j. 33 Cad 30/2008-16 zrušen a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.
II.
Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Podle ust. §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
V souladu s ust. §72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu, byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.
Dle ust. §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (ust. §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (ust. §72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).
Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv nebo svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zpravidla podat pouze tehdy, když navrhovatel ještě před jejím podáním vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), pokud nejsou dány důvody pro přijetí ústavní stížnosti i bez splnění této podmínky dle ust. §75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.
Jak bylo výše uvedeno, rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 24. září 2008 č. j. 3 Ads 79/2008-41 byl rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 28. dubna 2008 č. j. 33 Cad 30/2008-16 zrušen a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Před krajským soudem tedy v současné době probíhá další řízení, v jehož rámci se může stěžovatel domáhat ochrany (i) svých ústavně zaručených práv a svobod. Není důvodu pro to, aby Ústavní soud - v rozporu s výše popsaným principem subsidiarity, jakož i v rozporu s principem minimalizace zásahů do činnosti orgánů veřejné moci (zde obecných soudů) - do doby, než toto řízení bude ukončeno, ve věci (paralelně) rozhodoval, není ani důvodu pro to, aby Ústavní soud vyčkával se svým rozhodnutím až do vydání rozhodnutí krajského soudu, případně dále Nejvyššího správního soudu. V případě, že stěžovatel nebude s rozhodnutími soudů rozhodujících v její právní věci ve správním soudnictví spokojen, nic mu nebude bránit v tom, aby po vyčerpání všech řádných opravných prostředků, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, podal při dodržení zákonem stanovených podmínek novou ústavní stížnost.
S ohledem na výše uvedené Ústavnímu soudu nezbylo, než podanou ústavní stížnost posoudit (při zachování principu subsidiarity ústavní stížnosti) v této fázi jako nepřípustnou.
V souladu s ust. §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.
S ohledem na výše uvedené Ústavní soud (veden principem minimalizace zásahů do rozhodovací činnosti obecných soudů) - aniž vyzýval stěžovatele k odstranění vad podání - ústavní stížnost podle ust. §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh nepřípustný, přičemž za dané procesní situace neshledal splnění podmínek pro postup dle ust. §75 odst. 2 cit. zákona.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. listopadu 2008
Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj