ECLI:CZ:US:2008:3.US.2720.08.1
sp. zn. III. ÚS 2720/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky L. U., zastoupené JUDr. Milanem Janíčkem, advokátem v Šumperku, Slovanská 21, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 14. 3. 2007 č. j. 40 Co 101/2007-219, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 4. 11. 2008, stěžovatelka navrhuje zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku, neboť má za to, že jím obecný soud porušil její ústavně zaručená práva podle čl. 2 odst. 2 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Napadeným rozsudkem Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci k odvolání stěžovatelky potvrdil rozsudek soudu prvního stupně o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů.
Po přezkoumání ústavní stížnosti dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je podaná opožděně.
Proti ústavní stížností napadenému rozsudku odvolacího soudu stěžovatelka podala dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) zákona č. 99/1963, občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř"), jako nepřípustné. Nejvyšší soud v odůvodnění uvedl, že v dané věci přicházelo do úvahy pouze dovolání dle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., tedy v případě, že by dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Dovolání podle tohoto ustanovení je přípustné jen pro řešení právních otázek, nelze v něm proto uplatnit tvrzení, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Při zkoumání, zda má napadené rozhodnutí po právní stránce zásadní význam, může dovolací soud posuzovat jen právní otázky, které jsou označeny v dovolání. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že stěžovatelčiny námitky nejsou způsobilé založit přípustnost dovolání dle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť jedinou právní otázkou, kterou vznesla stěžovatelka, bylo rozložení důkazního břemene ve sporu o vypořádání BSM. Pokud však stěžovatelka tvrdila, že v rozporu se závěry odvolacího soudu unesla důkazní břemeno ohledně určení věcí náležejících do BSM, pak jde o námitku nesprávného skutkového zjištění, kterou nelze v řízení před dovolacím soudem uplatnit. V souladu s těmito závěry, a na základě příslušné zákonné úpravy, Nejvyšší soud dovolání stěžovatelky odmítl jako nepřípustné.
Z výše uvedeného zjištění je třeba vycházet při posuzování ústavní stížnosti směřující proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci. Podle ustanovení §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Podle odstavce 4 tohoto ustanovení platí, že byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.
Odmítl-li Nejvyšší soud stěžovatelčino dovolání pro uplatnění nezpůsobilých dovolacích důvodů, zjevně se tak nestalo "z důvodů závisejících na jeho uvážení", a nelze proto ve vztahu k odvolacímu rozhodnutí aplikovat §72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu, neboť v takovém případě je pro běh lhůty k podání ústavní stížnosti třeba aplikovat §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; lhůta počíná běžet již od doručení rozhodnutí odvolacího soudu, tj. ode dne 31. 5. 2007. Ústavní stížnost tak byla proti rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci podána opožděně.
S ohledem na výše uvedené nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost dle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout pro opožděnost.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. prosince 2008
Jiří Mucha
soudce Ústavního soudu