ECLI:CZ:US:2008:3.US.720.08.1
sp. zn. III. ÚS 720/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 23. června 2008 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve věci navrhovatele M. B., zastoupeného JUDr. Pavlou Kochtovou, advokátkou se sídlem 1. máje 144, 385 01 Vimperk, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. března 1986 č. j. 5 Co 1491/85-111, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností se stěžovatel s odkazem na blíže rozvedené výhrady a poukazem na tvrzené porušení ústavních kautel zakotvených v čl. 1, čl. 2-4, čl. 17 odst. 1, 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 1, čl. 2, čl. 4 a čl. 90 Ústavy ČR domáhal, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví označené rozhodnutí obecného soudu.
Podle §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Ze spisu Okresního soudu v Písku sp. zn. 4 C 408/82 Ústavní soud zjistil, že napadený rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích byl doručen (tehdejšímu) právnímu zástupci stěžovatele dne 8. května 1986.
Jakožto orgán veřejné moci a ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR) je Ústavní soud povinen při výkonu své jurisdikce co do případů, mezí a způsobů uplatňovat státní moc jen v zákonném a ústavním rámci [zákon č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů; čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR, čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, ve spojení s čl. 88 odst. 2 Ústavy ČR], což je v právním státě nezbytná podmínka pro jakoukoliv legitimní činnost jeho orgánů.
Výše uvedená lhůta 60 dnů k podání ústavní stížnosti, podmiňující vedle dalších požadavků možnost jejího věcného projednání, je nepřekročitelná a marné uplynutí této lhůty zákon neumožňuje jakkoliv zhojit.
Ústavnímu soudu za této situace nezbylo, než návrh podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako návrh podaný opožděně, tj. po lhůtě stanovené zákonem pro jeho podání, odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. června 2008
Pavel Holländer
soudce zpravodaj