ECLI:CZ:US:2008:3.US.791.08.1
sp. zn. III. ÚS 791/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 10. dubna 2008 ve věci navrhovatele R. M., zastoupeného JUDr. Tomášem Matouškem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Dukelská 15, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 12. 2007 sp. zn. 2 Afs 13/2007 a usnesení téhož soudu ze dne 23. 10. 2007 sp. zn. 9 Afs 86/2007, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše označených rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s tím, že se jimi cítí dotčen v právech, zakotvených v čl. 11 odst. 5, čl. 36 odst. 1, 2 a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje - to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout z důvodů závisejících na jeho uvážení. Pokud by stížnost svým významem podstatně přesahovala zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo, Ústavní soud ji neodmítne, i když není splněna shora uvedená podmínka. Soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný [§72 odst. 1 písm. a), §75 odst. 1 a 2 písm. a), §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadených rozhodnutí Nejvyššího správního soudu bylo spolehlivě zjištěno, že jmenovaný soud v řízení o kasační stížnosti žalobce, nyní stěžovatele, dne 12. 12. 2007 zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 18. 10. 2006 č. j. 29 Ca 137/2006-28 a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V odůvodnění pak mj. poukázal na své rozhodnutí ze dne 23. 10. 2007 sp. zn. 9 Afs 86/2007, v němž vyslovil názor ke sporným právním otázkám řízení o kasační stížnosti žalobce, označeného jako K. F., podané proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. 9. 2006 č. j. 29 Ca 107/2004-95, a jak z obsahu výroku vyplývá, věc vrátil příslušnému devátému senátu k jejímu projednání a rozhodnutí .
Z výše uvedeného je nepochybné, že žádné z napadených rozhodnutí Nejvyššího správního soudu není rozhodnutím konečným. O věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 29 Ca 137/2006 bude po zrušujícím výroku dále jednáno soudem, jemuž byla vrácena. Je pak na stěžovateli, zda s novým rozhodnutím se ztotožní či využije další prostředky k ochraně svého tvrzeného práva, jež mu zákon poskytuje. Pokud jde o usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 10. 2007, pak ani zde o takové rozhodnutí nejde. Lze také dodat, že z jeho obsahu nebylo zjištěno, zda v řízení, kterého se výroky týkají, byl stěžovatel jeho účastníkem. S ohledem na závěry o nepřípustnosti předmětné ústavní stížnosti se Ústavní soud, pokud jde o návrh týkající se rozhodnutí ze dne 23. 10. 2007, již nezabýval otázkou dodržení lhůty k jeho podání, či tím, zda nebyl učiněn někým zjevně neoprávněným.
S ohledem na konstatovaná zjištění byl návrh jako nepřípustný v souladu s §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut - důvody pro aplikaci §75 odst. 2 písm. a) citovaného zákona dány nebyly.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. dubna 2008
Pavel Holländer
soudce zpravodaj