ECLI:CZ:US:2008:3.US.926.06.1
sp. zn. III. ÚS 926/06
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 20. března 2008 v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) a soudců Vladimíra Kůrky a Jana Musila mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky J. V., naposledy Psychiatrická léčebna Černovice, Brno, Húskova 3, zastoupené Mgr. Davidem Strupkem, advokátem v Praze 1, Jungmannova 31, proti postupu orgánů veřejné moci, spojené s návrhem na zrušení §2 písm. b) zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, takto:
Řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Dne 21. prosince 2006 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, ve které se stěžovatelka domáhala vyslovení, že postupem orgánů veřejné moci jí nebylo umožněno zúčastnit se voleb do Senátu Parlamentu České republiky. Důvod tohoto postupu spočíval v tom, že stěžovatelka byla v roce 2001 rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 4. ledna 2001 sp. zn. 22 Nc 916/99 zbavena způsobilosti k právním úkonům. Ústavní stížnost byla podle §74 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), spojena s návrhem na zrušení §2 písm. b) zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů (dále jen "zákon o volbách do Parlamentu"). Následně byla ústavní stížnost doplněna další argumentací právního zástupce jak z hlediska možné námitky, že nebyly vyčerpány všechny opravné prostředky, tak z hlediska její specifické pozice v takovém případě.
Dne 5. února 2008 obdržel Ústavní soud přípis od Městské části Brno-střed se sdělením, že stěžovatelka zemřela dne 22. listopadu 2007. Tento přípis byl doložen kopií úmrtního listu stěžovatelky (č. l. 23 spisu Ústavního soudu).
Podle ustanovení §63 zákona o Ústavním soudu se v případě, kdy zákon nestanoví jinak, použijí pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu a předpisy vydané k jeho provedení. Podle §103 o. s. ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví (§104 odst. 1 věta první o. s. ř.).
Ztratí-li účastník způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda má řízení zastavit nebo přerušit, anebo zda v něm může pokračovat (§107 odst. 1 o. s. ř.). Fyzická osoba ztratí způsobilost být účastníkem řízení zemře-li (§7 odst. 2 o. z.). V takovém případě je úkolem Ústavního soudu posoudit, zda uvedená skutečnost sama o sobě brání dalšímu pokračování v řízení nebo zda lze v řízení pokračovat s jejím právním nástupcem. Ztráta způsobilosti být účastníkem řízení brání pokračovat v řízení zejména tam, kde práva a povinnosti, o něž v řízení jde, jsou vázána podle hmotného práva na osobu účastníka řízení a nepřecházejí na právní nástupce. Právě takovým právem je právo účasti na správě veřejných záležitostí a právo volit (čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), které je současně ex lege právem osobním (§19 odst. 1 zákona o volbách do Parlamentu).
Z výše uvedených důvodů proto Ústavnímu soudu nezbylo, než řízení podle ustanovení §63 zákona o Ústavním soudu ve spojení s ustanovením §107 odst. 5 o. s. ř. zastavit, neboť povaha věci v řízení pokračovat neumožňuje.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. března 2008
Jiří Mucha
předseda senátu Ústavního soudu