infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 17.10.2008, sp. zn. III. ÚS 949/08 [ usnesení / MUSIL / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2008:3.US.949.08.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2008:3.US.949.08.1
sp. zn. III. ÚS 949/08 Usnesení Ústavní soud rozhodl dne 17. října 2008 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů A) Ing. J. V., B) MUDr. M. M. a C) J. V., všichni právně zastoupeni JUDr. Petrem Gracíkem, advokátem AK se sídlem Masarykovo nám. 1144, 504 01 Nový Bydžov, proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 31. března 2006 č. j. 5 C 229/2001-210, a proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 26. března 2007 č. j. 18 Co 372/2006-241, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 14. dubna 2008, se stěžovatelé domáhali zrušení rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 31. března 2006 č. j. 5 C 229/2001-210, jakož i rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 26. března 2007 č. j. 18 Co 372/2006-241, a to pro porušení článku 96 odst. 1 Ústavy ČR, článku 2 odst. 2, článku 36 odst. 1, článku 37 odst. 2 a článku 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 31. března 2006 č. j. 5 C 229/2001- 210 byla ve výroku pod bodem I. zamítnuta žaloba žalobců ad 1), ad 2) a ad 3) (v řízení před Ústavním soudem "stěžovatelé") na určení, že žalobci ad 1) a ad 2) jsou podílovými spoluvlastníky, a to každý po jedné ideální polovině pozemkové parcely č. 4754 - ostatní plocha, zapsané u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Pardubice na LV č. 63 pro obec a kat. území Pardubice. Ve výroku pod bodem II. okresní soud uložil žalobcům ad 1), ad 2) a ad 3) povinnost nahradit žalovanému Bytovému podniku města Pardubic, st. podnik v likvidaci, náklady řízení ve výši 250,- Kč s tím, že splněním jednoho z žalobců zaniká v tomto rozsahu povinnost plnění ostatních žalobců. Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 26. března 2007 č. j. 18 Co 372/2006-241 byl výše uvedený rozsudek okresního soudu potvrzen, a dále bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. II. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Dle ust. §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu jsou ústavní stížnost oprávněni podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda. Dle ust. §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Lhůtu k podání ústavní stížnosti nemůže Ústavní soud prodloužit ani prominout, neboť se jedná o lhůtu kogentní. Dle ust. §72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu, byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. V ústavní stížnosti stěžovatelé poukázali na to, že v poučení výše citovaného rozhodnutí krajského soudu je uvedeno, že "proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné, ledaže by k dovolání účastníka podanému do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku u Okresního soudu v Pardubicích, Nejvyšší soud České republiky dovolání sám připustil, dospěl-li by k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam". Stěžovatelé v ústavní stížnosti uvedli, že s ohledem na ust. §237 odst. 1 občanského soudního řádu dovolání nepodali a rozhodli se podat přímo ústavní stížnost. Jestliže se posouzení přípustnosti mimořádného opravného prostředku odvíjí teprve od vlastní úvahy příslušného soudu, je věcí zvážení stěžovatele, zda tento mimořádný opravný prostředek podá či nikoliv. Zákonná úprava jej k tomuto kroku nenutí, neboť důvody podání tohoto prostředku a ústavní stížnosti nejsou zaměnitelné (J. Filip, P. Holländer, V. Šimíček: Zákon o Ústavním soudu. Komentář. 2., přepracované a rozšířené vydání 2007. C. H. Beck 2007, s. 507). Za tohoto procesního stavu souzené věci bylo ovšem třeba šedesátidenní lhůtu pro podání ústavní stížnosti počítat již od doručení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 26. března 2007 č. j. 18 Co 372/2006-241 (ust. §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 26. března 2007 č. j. 18 Co 372/2006-241 převzal právní zástupce stěžovatelů Ing. J. V. a J. V. JUDr. Gracík dne 11. května 2007 a právnímu zástupci MUDr. M. JUDr. Skopalíkovi byl tento rozsudek doručen dne 22. května 2007. Od následujícího dne počala stěžovatelům běžet šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti. Podali-li stěžovatelé zásilku obsahující ústavní stížnost k poštovní přepravě dne 11. dubna 2008, stalo se tak až po uplynutí zákonem stanovené lhůty, a ústavní stížnost je tedy opožděná. Dle ust. §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li návrh podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem. Při shrnutí výše uvedeného soudce zpravodaj podanou ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ust. §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítl. Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 17. října 2008 Jan Musil v. r. soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2008:3.US.949.08.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka III. ÚS 949/08
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 17. 10. 2008
Datum vyhlášení  
Datum podání 14. 4. 2008
Datum zpřístupnění 6. 11. 2008
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
STĚŽOVATEL - FO
STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - OS Pardubice
SOUD - KS Hradec Králové
Soudce zpravodaj Musil Jan
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro nedodržení lhůty
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy  
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení  
Věcný rejstřík  
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=3-949-08_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 60167
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-08