ECLI:CZ:US:2008:4.US.1000.08.1
sp. zn. IV. ÚS 1000/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 3. června 2008 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele V. D., zastoupeného Mgr. Martinem Sadílkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Štěpánská 39, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2008 č. j. 26 Odo 895/2006-299, rozsudkům Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 2. 2006 č. j. 26 Co 347/2005-274 a Okresního soudu v Trutnově ze dne 17. 6. 2004 č. j. 10 C 96/97-219, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právech, zakotvených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Uvedl, že žalobě na zaplacení částky 713.000,- Kč nebylo vyhověno s poukazem na to, že uplatněný nárok byl promlčen, přičemž s určením počátku běhu promlčecí lhůty soudem nemůže souhlasit. Poukázal na okolnosti, za nichž investoval do nemovitosti, jíž si pronajal na základě nájemní smlouvy, i na uplatněný restituční nárok k ní, když o této skutečnosti nebyl až do 10. 4. 1995 informován. Pokud o době poskytnutí informace o uplatněné restituci svědci svědčili tak, že k této došlo v lednu 1995, pak jde o svědectví nesprávně hodnocená - proto navrhoval výslech svědkyně S., přičemž návrhu vyhověno nebylo. Proti rozsudku soudu II. stupně podal dovolání, které však Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku [§72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 4 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadeného usnesení Nejvyššího soudu zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. V odůvodnění svého rozhodnutí s poukazem na znění §241a odst. 2 písm. b), odst. 3 a §237 odst. 1 písm. b), c) občanského soudního řádu pak vyčerpávajícím způsobem vyložil, proč stěžovatelem uplatněné důvody, zpochybňující počátek běhu dvouleté subjektivní promlčecí doby pro uplatnění jeho nároku, nebyly způsobilé založit přípustnost dovolání a proč je právě pro nepřípustnost odmítl. Na odůvodnění rozhodnutí lze v dalším odkázat.
Pro uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný v souladu s §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut. Pokud jde o návrh napadající rozhodnutí soudu I. a II. stupně, v tomto rozsahu je stížnost podána po lhůtě k tomu stanovené - dovolání nebylo odmítnuto tak, jak to má na mysli §72 odst. 4 výše citovaného zákona o Ústavním soudu, a proto pro počátek běhu lhůty k podání ústavní stížnosti nelze vycházet ze dne doručení rozhodnutí Nejvyššího soudu o nepřípustnosti dovolání, tj. o nepřípustnosti stěžovatelem uplatněného procesního prostředku k ochraně jeho práva, nýbrž od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně tvrzeného práva poskytuje. Proto byl zde dán důvod k odmítnutí návrhu dle §43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. června 2008
Miloslav Výborný
předseda senátu Ústavního soudu