ECLI:CZ:US:2008:4.US.1112.08.1
sp. zn. IV. ÚS 1112/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 3. června 2008 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele A. Ž., zastoupeného Mgr. Richardem Frommerem, advokátem se sídlem Ostružnická 6, 772 00 Olomouc, o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. února 2008 č. j. 1 Co 371/2007-36 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. září 2007 č. j. 34 C 122/2006-31, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Včas podanou, jakož i z pohledu ostatních zákonných náležitostí formálně bezvadnou ústavní stížností stěžovatel napadl v záhlaví označená usnesení obecných soudů s tvrzením, že jimi došlo k dotčení jeho ústavně zaručených základních práv a porušení ústavních kautel, zakotvených v čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 3, čl. 36 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1, odst. 3 písm. c) a čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Dle odůvodnění návrhu mělo se tak stát tím, že předmětná rozhodnutí vykazují (kromě povšechného tvrzení o "porušení revizního principu" ze strany Vrchního soudu v Praze blíže neoznačené) prvky libovůle a jsou výrazem "předchozího zneužití ust. §138 odst. 1 o. s. ř.". Stěžovatel blíže rozvedl podstatu meritorního řízení (a s ním souvisejících ústavněprávních výhrad), k němuž se tato rozhodnutí o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku vztahují, pročež navrhl, aby Ústavní soud napadená usnesení nálezem zrušil.
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Samotným odůvodněním v záhlaví citovaných rozhodnutí stěžovatel ničeho konkrétního nevytýká a ani Ústavní soud neshledal, že by se neopíraly o zákonné dostatečné rozhodovací důvody. Soud stěžovatele vyzval k zaplacení soudního poplatku s řádným poučením, že nebude-li tento zaplacen ve lhůtě tří dnů od doručení, bude řízení zastaveno. Pakliže stěžovatel v předmětné lhůtě soudní poplatek nezaplatil, bylo postupováno důvodně v souladu s ustanovením §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
Patří se připomenout, že právně relevantním základem pro toto rozhodnutí obecných soudů bylo usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. února 2007 č. j. 34 C 122/2006-22 ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 26. června 2007 č. j. 1 Co 98/2007-27; jimi totiž bylo rozhodnuto, že se stěžovateli nepřiznává osvobození od soudních poplatků. Jak je Ústavnímu soudu známo z jeho úřední činnosti, ústavní stížnost stěžovatele proti nim směřující byla pro neodstranění vad odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 11. prosince 2007 sp. zn. IV. ÚS 2911/07.
Pokud stěžovatel současným návrhem fakticky (obsahově) brojí proti těmto usnesením o nepřiznání osvobození od soudních poplatků, o něž se potom co do relevantního východiska následná pro něj nepříznivá rozhodnutí o zastavení řízení opírají, v tomto řízení (o ústavní stížnosti) nebylo lze tyto výhrady stěžovatele podrobit, již s ohledem na uvedenou skutečnost, resp. jeho (petitem vymezený) předmět, ústavněprávnímu přezkumu.
V důsledku uvedeného Ústavní soud posoudil návrh jako zjevně neopodstatněný, a proto jej mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. června 2008
Miloslav Výborný
předseda senátu Ústavního soudu