ECLI:CZ:US:2008:4.US.2174.08.1
sp. zn. IV. ÚS 2174/08
Usnesení
Ústavní soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Miloslava Výborného mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti R. R., právně zastoupeného JUDr. Josefem Šperkem, advokátem se sídlem advokátní kanceláře Hořice, nám. Jiřího z Poděbrad 157, směřující proti usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 25. července 2008, č.j. 7 To 85/2008-18, a Městského soudu v Praze ze dne 2. června 2008, č.j. Nt 210/2008-12, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Včas podanou ústavní stížností splňující i další náležitosti podání dle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí, neboť má za to, že jím bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
Výše uvedeným usnesením Městského soudu v Praze byl zamítnut návrh stěžovatele na povolení obnovy řízení ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 4 T 11/2004, v jehož rámci byl stěžovatel shledán vinným ze spáchání trestného činu vraždy a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvanácti let. Stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze Vrchní soud v Praze citovaným usnesením zamítl.
Stěžovatel ve své ústavní stížnosti uvedl, že předložil Městskému soudu v Praze nové důkazy k nařízení obnovy řízení, o nichž se dozvěděl teprve v době, kdy již byl ve výkonu trestu odnětí svobody. Mělo se jednat o odebrání vzorků DNA z nože, jímž byla spáchána vražda. Z DNA mělo být zjištěno, zda se nože dotýkal i někdo jiný, než jen stěžovatel. Protože obecné soudy neposoudily tyto informace jako nové, návrh zamítly. Tím mělo dojít k zásahu do zaručených práv stěžovatele. Proto navrhl, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí zrušil.
Ústavní soud poté, co se seznámil s obsahem ústavní stížnosti, napadených rozhodnutí a spisu Městského soudu v Praze sp. zn. Nt 210/2008, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, a to z následujících důvodů.
Ústavní soud představuje soudní orgán ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR). Není obecným soudem dalšího stupně, není součástí obecných soudů, jimž není ani instančně nadřazen. Ústavní soud není běžnou třetí instancí v systému všeobecného soudnictví, neposuzuje celkovou zákonnost vydaných rozhodnutí, ani nenahrazuje hodnocení důkazů svým vlastním hodnocením. Nezabývá se eventuálním porušením běžných práv fyzických osob, pokud takové porušení současně neznamená porušení základního práva nebo svobody zaručené ústavním zákonem. Zabývá se správností hodnocení důkazů obecnými soudy pouze tehdy, zjistí-li, že v řízení před nimi byly porušeny ústavní procesní principy, zejména pak tzv. právo na spravedlivý proces.
Z procesních předpisů jednoznačně vyplývá, že užití mimořádného opravného prostředku - obnovy řízení - je rozděleno do dvou kroků. Řízení o návrhu na povolení obnovy a následně samo obnovené řízení.
Jak je ze spisu soudu patrné, řízení o návrhu stěžovatele probíhalo před Městským soudem v Praze. Soud provedl výslech stěžovatele s návrhem provést srovnání DNA na vraženém noži s DNA další osoby. Soud s ohledem na dobu, která uplynula od vydání rozhodnutí ve věci samé a skutečnosti, že stěžovateli byl uložen trest propadení věci - vraženého nože - dospěl k závěru, že důkaz již není možné provést. Nadto konstatoval, že případným provedením důkazu by bylo možno pouze prokázat, že se nože dotýkala i jiná osoba, nikoliv však to, zda vraždil někdo jiný.
Tyto závěry shledal stížnostní soud za relevantní a správné. Neshledal pochybení v postupu soudu prvého stupně a opravný prostředek zamítl.
Z napadených rozhodnutí je patrné, že obecné soudy se neztotožnily s přesvědčením stěžovatele o novosti a významu důvodů, na nichž návrh na povolení obnovy řízení založil. Ústavní soud neshledal v postupu obecných soudů ani nic dalšího, co by bylo způsobilé stěžovatele zkrátit v jeho právech. Soudy v rámci své zákonem stanovené pravomoci věc posoudily a pokud dospěly k závěru, který řádně a úplně odůvodnily, nepovažuje Ústavní soud taková rozhodnutí za vadná.
Podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavnímu soudu senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný. V projednávané věci neshledal senát Ústavního soudu stěžovatelem tvrzená pochybení obecných soudů, a proto mu nezbylo, než ústavní stížnost podle tohoto ustanovení odmítnout
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. listopadu 2008
Michaela Židlická
předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu