ECLI:CZ:US:2008:4.US.2218.07.1
sp. zn. IV. ÚS 2218/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 19. února 2008 v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatelky B. H., zastoupené JUDr. Dušanem Divišem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Ulrichovo nám. 737, o ústavní stížnosti proti usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 6. 2007 č. j. 20 Co 412/2007-163 a Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 16. 4. 2007 č. j. 9 C 148/2004-156, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatelka se domáhala zrušení výše citovaných usnesení s tím, že se jimi cítí dotčena v právech, zakotvených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 90 Ústavy České republiky. Uvedla, že nepovažuje za správný názor, týkající se běhu lhůty pro podání návrhu na pokračování řízení, jež bylo přerušeno, tj. názor, že tato lhůta počíná běžet bez ohledu na právní moc usnesení, kterým bylo o přerušení řízení rozhodnuto. Jestliže proti takovému rozhodnutí je možno podat odvolání, pak považuje za absurdní, aby jeho vykonatelnost - a tedy běh lhůty - nastala dříve, než skončí odvolací řízení o něm. Z uvedených důvodů nemůže souhlasit s tím, že soudy její návrh na pokračování přerušeného řízení označily za podaný po lhůtě stanovené v §111 odst. 3 občanského soudního řádu a rozhodly o zastavení řízení ve věci vypořádání společného jmění manželů, zahájeného na základě jejího návrhu.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatelka v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Podstatou její ústavní stížnosti je námitka k výkladu a aplikaci ustanovení §111 odst. 3 občanského soudního řádu, upravujícího dobu přerušení řízení, o němž bylo rozhodnuto dle §110 občanského soudního řádu, tj. poté, co účastníci přerušení shodně navrhnou, dále pak dobu a lhůtu k podání návrhu na jeho pokračování, jakož i důsledek v případě, že v dané lhůtě takový návrh podán nebyl. Nutno konstatovat, že soudy obou stupňů v závěru, dle něhož lhůta k podání návrhu na pokračování řízení, přerušeného podle §110 občanského soudního řádu, počíná běžet od doručení usnesení, kterým o něm bylo rozhodnuto a stalo se vykonatelným, opodstatněně aplikovaly ustanovení §171 odst. 2 občanského soudního řádu a ze zjištění, že k doručení označeného rozhodnutí došlo dne 7. 4. 2007, přičemž k podání návrhu stěžovatelkou na pokračování řízení až dne 13. 4. 2007, dovodily správný závěr a v souladu s ním rozhodly dle §111 odst. 3 občanského soudního řádu o zastavení řízení. Jak vyplývá z vyčerpávajícího odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu, v tomto smyslu také v usnesení ze dne 4. 4. 2006 bylo účastníkům dáno poučení. Lze dodat, že citovaný výklad je v souladu s účelem soudního řízení, v němž dle §6 občanského soudního řádu soud postupuje v součinnosti se všemi účastníky tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a bylo by v rozporu s tímto ustanovením, pokud by mohlo v souvislosti s odvoláním proti rozhodnutí o přerušení řízení a s tím i oddálením jeho právní moci, dojít k prodloužení jednoleté lhůty, po kterou by přerušení řízení mohlo trvat, pokud by se její běh neodvíjel od vykonatelnosti usnesení, ale ode dne jeho právní moci.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. února 2008
Michaela Židlická
předsedkyně senátu Ústavního soudu