ECLI:CZ:US:2008:4.US.2312.08.1
sp. zn. IV. ÚS 2312/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 6. října 2008 soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatelky A. Č., o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3501/2007 ze dne 19. 6. 2008, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní soud obdržel dne 15. 9. 2008 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu §72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jehož prostřednictvím se stěžovatelka domáhala zrušení usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3501/2007 ze dne 19. 6. 2008. V přípise, doručeném Ústavnímu soudu dne 22. 9. 2008, pak stěžovatelka vznesla námitku podjatosti vůči soudci Miloslavu Výbornému a soudkyni Vlastě Formánkové.
Dříve než mohl Ústavní soud přistoupit k věcnému přezkumu napadených rozhodnutí, byl povinen zkoumat, zda byla ústavní stížnost podána včas, zda byla přípustná a zda splňovala i další obsahové a formální náležitosti vyžadované zákonem o Ústavním soudu, přičemž shledal, že tomu tak nebylo, neboť ústavní stížnost byla podána opožděně.
Dle §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Z doručenky zaslané Městským soudem v Praze Ústavní soud zjistil, že stěžovatelce bylo předmětné rozhodnutí Nejvyššího soudu doručeno dne 10. 7. 2008; posledním dnem lhůty k podání ústavní stížnosti tedy bylo pondělí 8. 9. 2008. Jestliže stěžovatelka předala svou ústavní stížnost k poštovní přepravě až dne 12. 9. 2008, učinila tak po uplynutí zákonné lhůty, a Ústavnímu soudu proto nezbylo než ústavní stížnost odmítnout dle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu. Za těchto okolností již Ústavní soud nevyzýval stěžovatelku k odstranění vady podání spočívající v absenci právního zastoupení.
Ústavní soud nerozhodoval o námitce podjatosti vůči soudci Výbornému a soudkyni Formánkové, neboť žádný z těchto soudců se na rozhodování věci nepodílel. Ústavní stížnost byla odmítnuta soudcem zpravodajem, vůči němuž námitka podjatosti vznesena nebyla.
Pro úplnost Ústavní soud poznamenává, že k projednání dalších návrhů obsažených v podání stěžovatelky, tzn. návrhu, aby určil, že stěžovatelka je výlučnou vlastnicí v návrhu specifikovaných nemovitostí, a návrhu, aby vyzval paní L. K. k vyklizení těchto nemovitostí, není příslušný. Z §82 zákona o Ústavním soudu vyplývá, že Ústavní soud může toliko zrušit rozhodnutí, které bylo ústavní stížností napadeno, ale není již oprávněn suplovat činnost obecných soudů a rozhodnout místo nich ve věci samé. V této části tedy Ústavní soud ústavní stížnost odmítl podle §43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. října 2008
Michaela Židlická
soudce zpravodaj