ECLI:CZ:US:2008:4.US.2490.08.1
sp. zn. IV. ÚS 2490/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 6. listopadu 2008 v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti společnosti MAZETA, spol. s r. o., se sídlem Ve Žlábkách 2746, Mělník, zastoupené JUDr. Zdeňkem Karfíkem, advokátem, AK se sídlem Vladislavova 46/3, 110 00 Praha 1, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 1. 2006 č. j. F 15620/99, F51156/2000, C 879-346, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 5. 2007 č. j. 7 Cmo 55/2007-402 ve znění opravného usnesení ze dne 9. 10. 2007 č. j. 7 Cmo 55/2007-409 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2008 č. j. 29 Cdo 322/2008-444 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených usnesení obecných soudů. Ačkoliv v návrhu nejsou explicitně označena základní práva, jež měla být naříkanými rozhodnutími porušena, vyplývá z jeho obsahu, že stěžovatelka má za to, že bylo porušeno její právo vlastnit majetek, jež je jí garantováno ustanovením čl. 11 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
Stěžovatelka napadá postup soudů, které (byť až po mnoha letech, neboť ve věci bylo rozhodováno opakovaně) dospěly k závěru, že vdova po zemřelém společníkovi stěžovatelky (vedlejší účastnice) zdědila jeho obchodní podíl a byla zapsána do obchodního rejstříku jako společnice stěžovatelky. Stěžovatelka soudí, že nebyly splněny podmínky pro přechod podílu na vedlejší účastnici, neboť ta se o účast ve společnosti ve stanovené lhůtě platně nepřihlásila. Dokument, z něhož obecné soudy vycházely, obsahoval pouze formulaci "převezmu po svém zemřelém manželovi podíl", což za přihlášení se k účasti na společnosti nelze považovat. Opačný názor soudů je dle stěžovatelky třeba považovat za účelový. Navíc stěžovatelka upozorňuje na fakt, že vedlejší účastnice obdržela vypořádací podíl a není tedy důvod, aby byla v obchodním rejstříku jako společnice zapsána.
Obsah ústavní stížností napadených rozhodnutí, jakož i průběh řízení před obecnými soudy, které jejich vydání předcházelo, netřeba podrobněji rekapitulovat, neboť jak stěžovaná rozhodnutí, tak průběh procesu jsou stěžovatelce i ostatním účastníkům řízení známy.
II.
Formálně bezvadná ústavní stížnost byla podána včas osobou oprávněnou a řádně zastoupenou. K jejímu projednání je Ústavní soud příslušný; jde přitom o návrh sice přípustný, avšak z důvodů dále vyložených zjevně neopodstatněný.
Ústavní soud je orgánem ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy). Není, jak již mnohokrát konstatoval, součástí obecné soudní soustavy a netvoří proto jakousi třetí (či v tomto případě čtvrtou) přezkumnou instanci. Do rozhodovací činnosti obecných soudů je Ústavní soud oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byla-li jejich rozhodnutími či postupy, jež těmto rozhodnutím předcházely, porušena ústavně zaručená základní práva nebo svobody.
Ústavní stížnost v projednávané věci směřuje proti interpretaci podmínek přechodu obchodního podílu podle §116 odst. 2 obchodního zákoníku (ve znění účinném v době řízení před obecnými soudy), avšak relevantní ústavněprávní argumentace v ní zcela chybí; stěžovatelka tak zjevně pomíjí zvláštní úlohu Ústavního soudu, jemuž - jak již shora uvedeno - nepřísluší hodnotit správnost interpretace tohoto ustanovení "jednoduchého" práva, nýbrž pouze zkoumat, zda obecné soudy při svém rozhodování nevybočily ze stanovených ústavních mantinelů.
Ústavní soud nemá žádných ústavněprávních námitek proti názoru obecných soudů, že se vedlejší účastnice o účast ve společnosti platně přihlásila a že na její postavení společnice nemá vliv otázka, zda přijala vypořádací podíl. Obecné soudy postupovaly při interpretaci příslušných právních předpisů ústavně konformně a své právní závěry v napadených rozhodnutích dostatečně odůvodnily; Ústavní soud na důvody v jejich rozhodnutích uvedené může - nemaje za potřebné je opakovat - odkázat. Pouhý nesouhlas stěžovatelky s výsledkem řízení protiústavnost rozhodnutí nezakládá.
Z uvedených důvodů Ústavní soud odmítl ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. listopadu 2008
Michaela Židlická, v. r.
předsedkyně senátu