ECLI:CZ:US:2008:4.US.2632.08.1
sp. zn. IV. ÚS 2632/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 18. listopadu 2008 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele M. O., zastoupeného JUDr. Vladimírem Papežem, advokátem se sídlem Nám. Přemysla Otakara II 32, 370 01 České Budějovice, adresa pro doručování: Tovačovského 3161, 767 01 Kroměříž, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. září 2008 č. j. 3 As 33/2008-98, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Včas podanou, jakož i z pohledu ostatních zákonných náležitostí formálně bezvadnou ústavní stížností se navrhovatel domáhal zrušení v záhlaví označeného rozsudku Nejvyššího správního soudu. Tvrdil, že se jím cítí být dotčen ve svých ústavně zaručených základních právech, plynoucích z čl. 36 a čl. 39 Listiny základních práv a svobod.
V předmětné záležitosti, v níž byla stěžovateli coby tuzemskému dopravci uložena správní sankce, došlo dle stížnostních bodů návrhu jednak k nesprávnému vyhodnocení záznamových listů (tachografických kotoučů), a takto vyvození nesprávných skutkových zjištění týkajících se stanovení přesných dob odpočinku řidiče a dob řízení vozidla, a dále stěžovatel namítal, že aplikované nařízení Rady EHS č. 3820/85 považuje "v tomto konkrétním případě přinejmenším" za "odporující právní jistotě adresátů normy".
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Po přezkoumání návrhu stěžovatele nutno říci, že Nejvyšší správní soud se v dostatečném rozsahu, logickým, přesvědčivým a takto přezkoumatelným způsobem vypořádal s námitkami předestřenými v kasační stížnosti (č. l. 101-103 spisu sp. zn. 9 Ca 302/2005), resp. stran v ústavní stížnosti formulované skutkové polemice (předložené kasačnímu soudu pouze v obecnější poloze) učinil tak adekvátně již Městský soud v Praze, jehož rozhodovací důvody (myšlenkové úvahy) v daném ohledu stěžovatel své kritice jakkoliv nepodrobil (rozsudek ze dne 22. října 2007 č. j. 9 Ca 302/2005-52, s. 12). V důsledku toho postačí dle názoru Ústavního soudu na obsah odůvodnění uvedených rozhodnutí obecných soudů jako ústavně souladný výraz nezávislého soudního rozhodování ve smyslu čl. 82 odst. 1 Ústavy ČR v podrobnostech odkázat.
Pro takto shledanou zjevnou neopodstatněnost návrhu byla ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnuta [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. listopadu 2008
Miloslav Výborný
předseda senátu Ústavního soudu