ECLI:CZ:US:2008:4.US.287.08.1
sp. zn. IV. ÚS 287/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 11. března 2008 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele JUDr. E. Z., zastoupeného JUDr. Janem Součkem, advokátem, advokátní kancelář se sídlem v Praze 5, Janáčkovo nábřeží 57, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 10. 2007 č. j. 1 As 36/2007-42, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel, který se domáhal zrušení výše citovaného rozsudku, vyslovil přesvědčení, že Nejvyšší správní soud svým rozhodnutím porušil jeho práva obsažená v čl. 2 odst. 3, čl. 4 a čl. 90 Ústavy České republiky a zaručená čl. 11, čl. 36 a čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Poukázal na to, že sice po uzavření sňatku a obdržení oddacího listu v r. 1997 nepožádal o vydání nového občanského průkazu - taková povinnost byla uložena pod pohrůžkou postihu pro přestupek až zákonem od 1. 1. 2005. Proto nepovažuje za správné, že poté, co požádal o nový průkaz (9. 6. 2005), byl postižen pokutou za spáchání přestupku, čímž tento majetkový trest nedůvodně zasáhl do jeho vlastnických práv. Současně navrhl, aby byl zrušen nejen rozsudek Nejvyššího správního soudu, ale případně ze stejných důvodů i všechna předchozí rozhodnutí.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu rozsudku Nejvyššího správního soudu zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, shledán nebyl. Jmenovaný soud na základě kasační stížnosti žalobce, nyní stěžovatele, přezkoumal její důvodnost a se závěry rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2007 č. j. 3 Ca 11/2005-18 se opodstatněně ztotožnil. V odůvodnění svého rozsudku pak vyčerpávajícím způsobem vyložil smysl a cíl právní úpravy (zákona č. 75/1957 Sb., zákona č. 328/1999 Sb.), vztahující se k držení občanských průkazů, jakož i k povinnostem občanů při změnách skutečností, o něž se opírají údaje v občanském průkazu zapsané. Dále pak s poukazem na nově zakotvený §16a výše citovaného zákona, novelizovaného s účinností od 1. 1. 2005, důvodně konstatoval, že nesplnění uložených povinností se stalo přestupkem s možností sankcí za jeho spáchání, a pokud jde o chování stěžovatele, že ten až do 9. 6. 2005, tj. do dne podání žádosti o nový občanský průkaz, jednal v rozporu s povinnostmi uloženými mu zákonem, když v drženém občanském průkazu neměl zapsánu změnu rodinného stavu, a proto bylo také opodstatněně rozhodnuto, že spáchal přestupek dle §16a odst. 1 písm. b) zákona č. 328/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (zákona č. 559/2004 Sb., účinného od 1. 1. 2005), a v jeho rámci uložena mu pokuta ve výši 1.000,- Kč. Pro uvedené lze v dalším na odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu odkázat.
S ohledem na konstatovaná zjištění byl návrh jako zjevně neopodstatněný dle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. března 2008
Michaela Židlická
předsedkyně senátu Ústavního soudu