ECLI:CZ:US:2008:4.US.365.08.1
sp. zn. IV. ÚS 365/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 20. března 2008 v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti Národního památkového ústavu, státní příspěvkové organizace, Valdštejnské nám. 3, Praha 1 - Malá Strana, zastoupeného JUDr. Irenou Chmelíkovou, advokátkou, Advokátní kancelář v Českých Budějovicích, nám. Přemysla Otakara II. 34, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. 12. 2007 č.j. 7 Co 2410/2007-251 a rozsudku Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 25. 7. 2007 č.j. 6 C 337/2006-214 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 7. 2. 2008 a doručenou dne 8. 2. 2008 se stěžovatel domáhal zrušení shora uvedených rozhodnutí v částech týkajících se náhrady nákladů řízení, neboť měl za to, že jimi byla porušena jeho základní práva a svobody zaručené v čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a v čl. 90 Ústavy.
Obsah ústavní stížností napadených rozhodnutí, jakož i průběh řízení před soudy obou instancí, které jejich vydání předcházelo, netřeba podrobněji rekapitulovat, neboť jak stěžovaná rozhodnutí, tak průběh procesu jsou stěžovateli i ostatním účastníkům řízení známy.
Stěžovatel nesouhlasil s rozhodnutím o výši jemu přiznané náhrady nákladů řízení, neboť dle jeho názoru její výše neodpovídala náročnosti a odpovědnosti poskytnutých právních služeb. Ve věcech určení, zda tu je právní vztah nebo právo k nemovitosti se sice dle §5 písm. b) vyhlášky č. 484/2000 Sb. považuje za odměnu částka ve výši 20 000,- Kč, avšak předmětný spor se týkal 38 nemovitostí. Tato skutečnost nebyla obecnými soudy zohledněna.
Ústavní soud již v řadě svých rozhodnutí vyslovil, že není běžnou třetí nebo čtvrtou instancí v systému všeobecného soudnictví, není vrcholem soustavy obecných soudů, ani není ve vztahu k těmto soudům soudem nadřízeným. Ústavní soud na druhé straně opakovaně připustil, že interpretace právních předpisů obecnými soudy může být v některých případech natolik extrémní, že vybočí z mezí hlavy páté Listiny, a zasáhne tak do některého ústavně zaručeného základního práva; to však není případ stěžovatele.
O ústavní stížnosti stěžovatele zastoupeného stejnou právní zástupkyní poukazující na shodný právní problém, s totožným okruhem účastníků a vedlejších účastníků a za zcela srovnatelných skutkových i právních okolností rozhodl Ústavní soud ve svém usnesení sp. zn. II. ÚS 363/08. V nyní posuzované věci dospěl čtvrtý senát Ústavního soudu k stejným závěrům, jež vyjádřil výrokem a odůvodněním citovaného rozhodnutí druhý senát Ústavního soudu. Stran odůvodnění tohoto rozhodnutí lze proto odkázat na odůvodnění uvedeného usnesení II. ÚS 363/08, a to aniž by čtvrtý senát Ústavního soudu považoval za potřebné důvody v něm přehledně vyložené opakovat či k nim cokoliv dodávat.
Z výše uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost dle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl jako zjevně neopodstatněnou.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. března 2008
Michaela Židlická, v. r.
předsedkyně senátu