ECLI:CZ:US:2008:4.US.883.08.1
sp. zn. IV. ÚS 883/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 18. dubna 2008 soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatelů Ing. J. Č. a H. B., zastoupených Mgr. Ditou Křápkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Obilní trh 4, o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 62 Co 304/2007-27 ze dne 10. 10. 2007, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu byl dne 8. 4. 2008 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu §72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jehož prostřednictvím se stěžovatelé domáhali zrušení usnesení Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") č. j. 62 Co 304/2007-27 ze dne 10. 10. 2007.
Ústavní soud v prvé řadě zkoumal, zda byly splněny podmínky pro meritorní projednání ústavní stížnosti, přičemž shledal, že tomu tak není, neboť ústavní stížnost byla podána po lhůtě stanovené za tímto účelem zákonem o Ústavním soudu.
Stěžovatelé v ústavní stížnosti odvozovali běh lhůty k podání ústavní stížnosti ode dne 14. 2. 2008, kdy byl jejich právní zástupkyni doručen přípis Obvodního soudu pro Prahu 9, obsahující sdělení, že rozsudek městského soudu č. j. 14 Co 219/2001-256 ze dne 18. 9. 2001 byl řádně doručen a nabyl právní moci dne 18. 1. 2002. V tento okamžik stěžovatelé naznali, že napadené usnesení městského soudu bylo vadné, a tehdy také počala dle jejich názoru běžet lhůta k podání ústavní stížnosti proti tomuto rozhodnutí. Stěžovatelé v této souvislosti odkázali na ustanovení §72 odst. 5 zákona o Ústavním soudu, dle nějž běh lhůty k podání ústavní stížnosti počíná ode dne, kdy se stěžovatel dozví o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených práv.
S výše uvedenou argumentací se Ústavní soud nemohl ztotožnit. Ustanovení §72 odst. 5 zákona o Ústavním soudu lze aplikovat pouze v případě, že zákon stěžovateli neposkytuje žádný procesní prostředek k ochraně jeho práva, tzn. v případě, kdy se stěžovatel domáhá ochrany vůči tzv. jinému zásahu orgánu veřejné moci. Směřuje-li ovšem ústavní stížnost proti soudnímu rozhodnutí, jako tomu bylo v projednávané věci, je třeba postupovat dle §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, který stanoví, že ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. V tomto případě bylo posledním procesním prostředkem právě napadené usnesení městského soudu č. j. 62 Co 304/2007-27 ze dne 10. 10. 2007. Jak Ústavní soud zjistil z obsahu ústavní stížnosti a ze sdělení Obvodního soudu pro Prahu 9, toto usnesení bylo stěžovatelům, resp. jejich právní zástupkyni, doručeno dne 21. 11. 2007, posledním dnem lhůty k podání ústavní stížnosti proti tomuto rozhodnutí tak bylo pondělí 21. 1. 2008. Stěžovatelé přitom svou ústavní stížnost podali až dne 8. 4. 2008, tedy zjevně opožděně. Za těchto okolností Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout podle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu, neboť zmeškání lhůty k podání ústavní stížnosti nelze prominout a Ústavní soud tak nemohl nikterak zohlednit skutečnost, že se stěžovatelé o vadě napadeného rozhodnutí dozvěděli až po uplynutí této lhůty.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. dubna 2008
Michaela Židlická
soudce zpravodaj