ECLI:CZ:US:2008:Pl.US.30.08.1
sp. zn. Pl. ÚS 30/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Miloslava Výborného ve věci návrhu JUDr. J.S., advokát, na zrušení ustanovení §151 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu byl dne 9. 10. 2008 doručen návrh, jímž se JUDr. J.S., navrhovatel, obhájce ustanovený v souladu s ustanovením §38 a násl. zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též "tr. ř."), domáhal zrušení ustanovení §151 odst. 2 tr. ř. Navrhovatel adresoval přitom svůj návrh Okresnímu soudu v Břeclavi, tedy tomu soudu, jímž byl ustanoven obhájcem (a jímž byl také obhajoby zproštěn) s tím, aby tento soud využil ustanovení §224 odst. 5 tr. ř. per analogiam k ustanovení §151 odst. 2 tr. ř. [ve spojení s čl. 95 odst. 2 Ústavy a ve spojení s §64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], přerušil řízení o odměně a náhradě hotových výdajů obhájce a věc předložil Ústavním soudu.
Ústavní soud návrh posoudil a dospěl k závěru, že je nutno ho odmítnout proto, že je podán někým zjevně neoprávněným.
Z návrhu, tak jak byl doručen Ústavnímu soudu, je patrno, že ho nelze považovat za návrh učiněný soudem v souladu s čl. 95 odst. 2 Ústavy (resp. s §64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu), neboť Okresní soud v Břeclavi sám žádný návrh nepodal, pouze na průvodním listu - předkládací zprávě Ústavnímu soudu - je psáno, že tento soud předkládá: "k vyřízení ústavní stížnost dle §224/5 tr .ř. per analogiam k ust. §151 odst. 2 tr. ř. JUDr. J.S., advokáta (č.l. 1817)".
Podle ustanovení čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy ČR Ústavní soud rozhoduje o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem. Zákon o Ústavním soudu stanovuje, kdo a za jakých podmínek je oprávněn podat návrh na zahájení řízení, a další pravidla o řízení před Ústavním soudem (čl. 88 odst. 1 Ústavy).
Oprávnění k podání návrhu na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení stanovuje §64 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Podle tohoto ustanovení jsou subjekty, oprávněné napadnout u Ústavního soudu zákon (resp. i jiný právní předpis a některá jeho ustanovení), vymezeny úplným, resp. konečným výčtem, a fyzická osoba tak může učinit pouze spolu s ústavní stížností za podmínky, že uplatněním napadeného ustanovení právního předpisu "nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti" [ustanovení §64 odst. 1 písm. e) ve spojení s §74 zákona o Ústavním soudu]. Z takto pojaté akcesority návrhu stěžovatele na zrušení ustanovení právního předpisu vyplývá, že zde musí být (vedle napadeného právního předpisu) nějaká skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti (tj. rozhodnutí, opatření nebo jiný zásah orgánu veřejné moci), která nastala uplatněním napadeného právního předpisu, přičemž touto skutečností nemůže být právní předpis sám. Pak by totiž nešlo o akcesorický návrh, nýbrž o přímý návrh na zrušení právního předpisu, k jehož podání však fyzická osoba legitimována není. Petit ústavní stížnosti ve smyslu ustanovení §72 odst. 1 písm. a) a §82 odst. 3 písm. a), b) zákona o Ústavním soudu musí navrhovat zrušení napadeného rozhodnutí orgánu veřejné moci, případně konkrétní opatření spojená s nápravou tzv. jiného zásahu orgánu veřejné moci. Vzhledem k tomu, že navrhovatel není subjektem podle ustanovení §64 odst. 1 písm. a), b), c) a d) zákona o Ústavním soudu přímo aktivně legitimovaným k podání návrhu na zrušení jiného právního předpisu, a návrh nebyl ve smyslu ustanovení §74 a §64 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu podán spolu s ústavní stížností, jejímž předmětem by musely být skutečnosti, které nastaly uplatněním právního předpisu, jehož zrušení je navrhováno, je nutno navrhovatele považovat za osobu zjevně neoprávněnou k podání takového návrhu.
Pro úvahy takto vyložené posoudil senát návrh jako podání učiněné osobou zjevně neoprávněnou, v důsledku čehož ho podle ustanovení §43 odst. 2 písm. b) ve spojení s ustanovením §43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. října 2008
Michaela Židlická
předsedkyně senátu