ECLI:CZ:US:2009:1.US.1294.09.1
sp. zn. I. ÚS 1294/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Františka Duchoně (soudce zpravodaj) a soudců Ivany Janů a Vojena Güttlera ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky L. H., zastoupené JUDr. Julií Šindelářovou, advokátkou se sídlem Plzeň, Mikulášská tř. 9, o návrhu stěžovatelky na odklad vykonatelnosti Příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 15. 7. 2008, čj. 1 EX 14176/06 - 31, takto:
Vykonatelnost Příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 15. 7. 2008, čj. 1 EX 14176/06 - 31, ve spojení s usnesením Okresního soudu Plzeň - město ze dne 11. 2. 2009, čj. 73 Nc 6088/2006 - 107, se odkládá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka ve včasné ústavní stížnosti navrhla zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Příkazem k úhradě nákladů exekuce ze dne 15. 7. 2008 soudní exekutor JUDr. Zdeněk Zítka rozhodl o nákladech exekuce a nákladech oprávněného tak, že určil výši nákladů exekuce částkou 106.029,- Kč. K vymožení těchto nákladů byla nařízena exekuce prodejem všech podle zákona postižitelných movitých věcí stěžovatelky. Usnesením Okresního soudu Plzeň - město byly námitky stěžovatelky proti tomuto příkazu k úhradě nákladů exekuce zamítnuty.
V ústavní stížnosti stěžovatelka uvedla, že usnesením Okresního soudu Plzeň - město ze dne 15. 11. 2006, čj. 73 Nc 6088/2006 - 38, byla nařízena exekuce proti ní, jako povinné, k vymožení peněžitého plnění pro oprávněného - Finančního úřadu v Plzni pro celkovou částku ve výši 2.127.734,- Kč podle vykonatelných platebních výměrů, včetně nákladů exekuce. Stěžovatelka jako právní nástupkyně po svém manželovi M. H., zemřelém, věděla, že mu za života vznikly závazky k Finančnímu úřadu v Plzni a že odpovídá za dluhy svého manžela do výše ceny nabytého dědictví, v souladu s usnesením Okresního soudu Plzeň - město, sp. zn. 29 D 1222/2002, a to do výše 727.500,- Kč. Stěžovatelka poté navázala kontakt s Finančním úřadem v Plzni, s nímž chtěla uzavřít dohodu o zaplacení pohledávky do výše nabytého dědictví. Finanční úřad jí však přesto zaslal výzvu k zaplacení nedoplatku. Do konce prosince 2006 stěžovatelka uhradila dluhy svého zemřelého manžela do výše ceny nabytého dědictví, tedy do částky 727.500,- Kč.
Stěžovatelka zdůraznila, že se nevyhýbala zaplacení dlužné částky vůči Finančnímu úřadu v Plzni. Přiznala, že ve dvou splátkách uhradila poměrnou část dluhu zemřelého vůči Finančnímu úřadu v Plzni až poté, kdy jí bylo doručeno rozhodnutí o nařízení exekuce, ale tomu předcházela opakovaná jednání s oprávněným o výši úhrady dluhu pouze do výše aktiv dědictví. Z uvedeného je zřejmé, že oprávněný nerespektoval skutečnost, že stěžovatelka odpovídá za dluhy pouze do výše dědictví, vydal rozhodnutí, kterým stanovil povinnost zaplatit částku 3,200.344,15 Kč a po uplynutí lhůty podal návrh na exekuci. Stěžovatelka považuje za rozpor s dobrými mravy, aby oprávněnému, který bezdůvodně podal návrh na provedení exekuce, která nemohla být realizována pro rozpor se zákonem, byly přiznány náklady exekuce, resp. aby náklady soudního exekutora šly k tíži stěžovatelky.
V rámci ústavní stížnosti stěžovatelka současně požádala Ústavní soud, aby rozhodl o odkladu vykonatelnosti ústavní stížností napadených rozhodnutí podle ustanovení §79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
Na základě shora uvedených okolností případu Ústavní soud vyhověl žádosti stěžovatelky a odložil vykonatelnost napadených rozhodnutí podle §79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění, aniž by tím jakkoliv předjímal výsledek svého rozhodnutí v této věci. Provedení nařízené exekuce by pro stěžovatelku mohlo znamenat značnou újmu na jejím vlastnictví, a tím i neodstranitelný zásah do jejích osobních poměrů. Odložení výkonu rozhodnutí v daném případě nemůže přivodit žádnou újmu dalším osobám na tomto řízení zúčastněných.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. července 2009
František Duchoň
předseda I. senátu Ústavního soudu