ECLI:CZ:US:2009:1.US.174.09.1
sp. zn. I. ÚS 174/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatelů J. D. a E. M., obou zastoupených JUDr. Janem Jasou, advokátem v Karlových Varech, Jaltská 7, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. 18 Co 337/2004-182 ze dne 21. 12. 2005 a proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech č. j. 11 C 259/99-152 ze dne 25. 5. 2004, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností brojí stěžovatelé proti rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. 18 Co 337/2004-182 ze dne 21. 12. 2005 a proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech č. j. 11 C 259/99-152 ze dne 25. 5. 2004, protože jimi bylo - podle jejich názoru - zasaženo do jejich práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
Dříve než se Ústavní soud může zabývat věcným posouzením ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda podaný návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti splňuje všechny náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Podle ustanovení §72 odst. 3 citovaného zákona ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Podle ustanovení §72 odst. 4 téhož zákona byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.
V předmětné věci stěžovatelé napadají rozsudek Krajského soudu v Plzni č. j. 18 Co 337/2004-182 ze dne 21. 12. 2005 a rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech č. j. 11 C 259/99-152 ze dne 25. 5. 2004. Ze spisu sp. zn. 11 C 259/99 vedeného u Okresního soudu v Karlových Varech vyplývá, že stěžovatelé označené rozhodnutí odvolacího soudu napadli dovoláním, které bylo usnesením Nejvyššího soudu č. j. 28 Cdo 2402/2007-231 ze dne 25. září 2008 odmítnuto jako nepřípustné, protože směřovalo proti rozhodnutí, vůči němuž není dovolání přípustné [§243b odst. 5 věta první a §218 písm. c) o. s. ř.]. V relevantní části věci totiž odvolací soud rozsudek soudu druhého stupně potvrdil. Přípustnost dovolání podle ust. §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dána nebyla, neboť odvolatelé konkrétní právní otázku ve smyslu tohoto ustanovení vůbec neformulovali.
Citované usnesení Nejvyššího soudu bylo právnímu zástupci prvního stěžovatele doručeno dne 10. 10. 2008 a druhé stěžovatelce ve stejném datu (č.l. 231 revers) [poznámka: Nejvyšší soud mylně uvádí jako advokáta stěžovatelky JUDr. S., který ukončil advokátní praxi (č.l. 224) a stěžovatelka udělila plnou moc JUDr. Jasovi (čl. 226)]. Od uvedeného data počala plynout lhůta k podání ústavní stížnosti, která skončila v úterý 9. 12. 2008. Ústavní stížnost však byla podána k poštovní přepravě až dne 23. 1. 2009, tedy po lhůtě stanovené pro její podání tímto zákonem.
Stěžovatelé k ústavní stížnosti přiložili - podle jejich označení - "poslední rozhodnutí ve věci, došlé 27. listopadu 2008". Z uvedeného měl Ústavní soud pravděpodobně vyvodit, že ústavní stížnost byla podána včas. Tímto přiloženým rozhodnutím je však rozsudek Krajského soudu v Plzni sp. zn. 61 Co 478/2008 ze dne 22. října 2008, jímž bylo rozhodováno o odvolání stěžovatelů proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech č. j. 11 C 61/2006-90 ze dne 27. června 2008. Věc vedená u soudu prvního stupně pod sp. zn. 11 C 61/2006 byla usnesením téhož soudu č. j. 11 C 259/99-205 ze dne 28. března 2006 vyloučena k samostatnému projednání a rozhodnutí z původního řízení vedeného pod sp. zn. 11 C 259/99. Řízení vedené pod sp. zn. 11 C 61/2006 u Okresního soudu v Karlových Varech má proto povahu samostatného řízení a rozhodnutí v něm vydaná nelze považovat za poslední procesní prostředek, který zákon stěžovateli poskytuje v tomto řízení, tedy v této nyní souzené věci (v řízení vedeném pod sp. zn. 11 C 259/99).
Ústavnímu soudu proto nezbylo než ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. dubna 2009
Vojen Güttler v.r.
soudce zpravodaj