ECLI:CZ:US:2009:1.US.449.09.1
sp. zn. I. ÚS 449/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 16. března 2009 v senátu složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Ivany Janů a Elišky Wagnerové (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti D. P., zastoupené opatrovnicí D. P., zastoupenou JUDr. Liborem Salajem, advokátem se sídlem Winklerova 27, 796 01 Prostějov, směřující proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. ledna 2009 sp. zn. 6 Ads 130/2008, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní soud obdržel dne 27. 2. 2009 ústavní stížnost v níž se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí. Stěžovatelka má za to, že ústavní stížností napadeným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu byla porušena její ústavně zaručená základní práva garantovaná čl. 10 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), dále čl. 36 odst. 2 Listiny a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").
Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen "ČSSZ") dne 18. 3. 2005 přiznala stěžovatelce invalidní důchod zvýšený pro částečnou bezmocnost.
Proti tomuto rozhodnutí ČSSZ podala stěžovatelka žalobu ke Krajskému soudu v Brně, neboť nebyla srozuměna s výpočtem důchodu.
Krajský soud v Brně rozhodnutím ze dne 10. 1. 2007 sp. zn. 41 Cad 72/2006 žalobu proti rozhodnutí ČSSZ jako nedůvodnou zamítl.
Stěžovatelka se návrhem ze dne 22. 7. 2008 domáhala obnovy uvedeného řízení. Krajský soud v Brně návrh stěžovatelky na obnovu řízení zamítl, neboť šlo o návrh opožděný a dále nebyly splněny podmínky podle ust. §228 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť skutečnosti, které byly obsaženy v návrhu na obnovu řízení, již byly zmíněny v původní žalobě ve věci sp. zn. 41 Cad 72/2006.
Proti usnesení o zamítnutí obnovy řízení podala stěžovatelka kasační stížnost. V ní uvedla stejné skutečnosti jako v návrhu na obnovu řízení. Dále namítla, že v zamítavém usnesení se soud nevypořádal s námitkami uvedenými v návrhu na obnovu řízení a místo toho jsou v odůvodnění usnesení obsaženy nepravdy a skutečnosti, které nejsou v dané věci podstatné.
O kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že z úřední povinnosti zrušil napadené rozhodnutí pro zmatečnost a návrh na obnovu řízení odmítl.
Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Ústavní soud po důkladném seznámení se s napadeným rozhodnutím a s ústavní stížností postrádající ústavněprávní argumentaci konstatuje, že Nejvyšší správní soud postupoval zcela v souladu se zákonem, když napravil vadu způsobenou krajským soudem tak, že jeho rozhodnutí jako zmatečné zrušil, a poté návrh na obnovu řízení odmítl. Odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je třeba považovat za ústavně konformní. Nejvyšší správní soud řádně zjistil skutkový stav, aplikoval přiléhavou a ústavně konformně interpretovanou právní normu a své rozhodnutí pečlivě odůvodnil. Ústavní soud nemá důvod k zásahu do tohoto rozhodnutí.
Protože Ústavní soud neshledal v napadeném rozhodnutí tvrzené porušení základních práv, ústavní stížnost mimo ústní jednání odmítl podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. března 2009
Vojen Güttler
předseda senátu