ECLI:CZ:US:2009:2.US.1555.09.1
sp. zn. II. ÚS 1555/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o návrhu stěžovatele D. K., advokátem nezastoupeného, směřující proti blíže nespecifikovaným rozhodnutím vydaným v řízení o výkonu rozhodnutí, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se dne 16. 6. 2009 obrátil na Ústavní soud s podáním označeným jako "Žaloba pro opakované zneužití pravomoci veřejného činitele, žaloba ve věci poškození cizího majetku". Navrhl jím zrušit usnesení neoznačeného soudu č. j. 26 E 65/2003-6a, a č. j. 34 E 1098/2008-3, a požádal o "finanční vyrovnání za protiprávní jednání, vzniklé škody, soudní výlohy a ztracený čas" a "výmaz dluhu z katastru nemovitostí". Dále požádal "o projednání v Brně pro podjatost soudu ve Frýdku - Místku a odvolacího soudu v Ostravě". K podání byl připojen svazek příloh - usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 11 Nc 27/2008-25, týkající se přikázání věci sp. zn. 9 Nc 3206/2007 Okresnímu soudu v Ostravě, dále usnesení Okresního soudu ve Frýdku - Místku č. j. 26 E 65/2003-291 o nařízení dražby, dále usnesení téhož soudu č. j. 34 E 1098/2008-3 (zřejmě jedno z těch, která stěžovatel mínil nyní posuzovaným podáním napadnout) o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, a usnesení sp. zn. 34 E 1098/2008 o zastavení tohoto výkonu rozhodnutí, propouštěcí zpráva pacienta J. K. z Interního oddělení Nemocnice ve Frýdku - Místku, přípis Ministerstva spravedlnosti ČR stěžovateli ze dne 8. 7. 2008, rodný list P. K., dopisy stěžovatele, a řada dalších listin.
Protože uvedené podání nemělo náležitosti ústavní stížnosti, jak to vyžaduje zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byl stěžovatel vyzván přípisem, který převzal dne 27. 6. 2009, k odstranění vad podání ve lhůtě 30 dnů od jeho doručení; přípis obsahoval podrobné pokyny, jak při nápravě formálních nedostatků postupovat. Současně byl stěžovatel upozorněn, že pokud se tak nestane, bude jeho návrh odmítnut podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
V době mezi odesláním uvedené výzvy a jejím doručením stěžovatel předložil Ústavnímu soudu přípis označený jako "Další doplnění k žalobě došlé Ústavnímu soudu dne 16. 6. 2009", ovšem šlo o pouhou kopii tohoto podání opatřenou jiným datem, k níž byl také tentokrát připojen svazek různých příloh (žaloba stěžovatele pro opakované zneužití pravomoci veřejného činitele, informativní osobní list důchodového pojištění pro J. K., a další).
Na vlastní výzvu sice stěžovatel reagoval také, a to podáním došlým soudu dne 27. 7. 2009, provázeným opět svazkem různorodých příloh, avšak podání bylo i tentokrát jen jinak datovaným stejnopisem původního návrhu. Vytýkané vady tedy neodstranil - plnou moc udělenou advokátu nedoložil a místo toho, aby konkretizoval, jaká rozhodnutí vlastně napadá a čeho se domáhá a proč, i v tomto svém dalším podání ve stejném duchu - tedy pro soudce zpravodaje nesrozumitelně - uvedl jakési okolnosti související zřejmě se soudním vymáháním pohledávky Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky na J. K.; s ním zřejmě spoluvlastní nemovitost, z jejíhož prodeje má být pohledávka uspokojena.
Totéž zopakoval stěžovatel ještě jednou v podání doručeném Ústavnímu soudu dne 3. 8. 2009.
Soudce zpravodaj tedy ve věci již bez dalšího rozhodl.
V řízení o ústavní stížnosti je nezbytné, aby byli stěžovatelé právně zastoupeni advokátem (§30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), a to již při jejím podání. Návrh musí vykazovat alespoň minimální formální náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu; musí z něho být patrno, které věci se týká (zde nebylo zřejmé, proti jakému či jakým rozhodnutím vlastně stěžovatel brojí) a co se jím sleduje (zde stěžovatel vznesl několik vzájemně nesouvisejících požadavků). Znění stížnostního návrhu, tedy toho, jak má Ústavní soud ve věci rozhodnout, pak musí odpovídat znění zákona. Text podání musí obsahovat pravdivé a srozumitelné vylíčení rozhodných skutečností, ale to přípis stěžovatele rovněž nesplňoval. Z řady různých rozhodnutí a dalších listin připojených k návrhu a jeho doplněním, u nichž ani nebylo ve všech případech poznat, zda a jak vzájemně souvisejí, nebylo lze dovodit, co je vlastně rozhodnutím o posledním procesním prostředku k ochraně stěžovatelových práv.
Protože vytčené nedostatky nebyly odstraněny ani přes výzvu soudce zpravodaje, nebylo možno postupovat jinak, než návrh podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, odmítnout pro neodstranění vad ve lhůtě k tomu stanovené.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 4. srpna 2009
Jiří Nykodým, v. r.
soudce zpravodaj