ECLI:CZ:US:2009:2.US.1678.09.1
sp. zn. II. ÚS 1678/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti M. K., zastoupené Mgr.Tomášem Gureckým, advokátem Advokátní kanceláře Ostravě, Josefa Skupy 1639/21, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě čj. 57 Co 63/2009-125 ze dne 17. 2. 2009 a usnesení Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 82 C 286/2006 (33 C) ze dne 27. 11. 2008, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka se, s odvoláním na porušení čl. 4 odst. 1, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2 a 3 a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení krajského soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení okresního soudu o zastavení řízení o návrhu stěžovatelky na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce (zrušení tohoto rozhodnutí rovněž požaduje).
Stěžovatelka namítá, že soudy nevzaly v úvahu povahu řízení o žalobě pro zmatečnost a o návrhu na obnovu řízení,která je naprosto odlišná od standardních žalob o zaplacení faktur za zboží. Nevypořádaly se se zvláštními aspekty řízení, a to i když protistrana byla a je nadále
zastoupena advokátkou. Paušální závěr soudů, že žaloba pro zmatečnost a návrh na obnovu řízení je zřejmé bezúspěšný, není na místě z mravního hlediska. Stěžovatelka má za to, že v řízení dostatečně prokázala své majetkové poměry, které odůvodňují plné osvobození od soudních poplatků, včetně nároku na ustanovení zástupce pro toto specifické řízení. Krajský soud v Ostravě se dopustil nesprávného hodnocení všech důkazů (příjmů stěžovatelky) a zasáhl tak do základního práva na spravedlivý proces. Došlo k extrémnímu nesouladu mezi skutkovými zjištěními a právními závěry a k neústavní interpretaci a aplikaci příslušných ustanovení. Ve věci se s nejedná o překážku věci zahájené, neboť stěžovatelka má za to, že může kdykoliv požádat o ustanovení zástupce z řad advokátů podle ust. §30 o.s.ř., a to i s přihlédnutím k době, kdy bylo naposledy o žádosti rozhodováno.
Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost spolu s napadenými rozhodnutími z hlediska kompetencí daných mu Ústavou ČR, tj. z pozice soudního orgánu ochrany ústavnosti, který není další instancí v systému všeobecného soudnictví, není soudem nadřízeným obecným soudům a jako takový je oprávněn do jejich rozhodovací pravomoci zasahovat pouze za předpokladu, že nepostupují v souladu s principy obsaženými v hlavě páté Listiny, a dospěl k závěru, že není opodstatněná.
Z obsahu připojených rozhodnutí vyplývá, že rozhodnutím okresního soudu bylo zastaveno řízení o návrhu stěžovatelky na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce v řízení, týkajícím se žaloby pro zmatečnost a obnovu řízení. Důvodem zastavení řízení dle §104 odst. 1 o.s.ř. byla existence překážky věci zahájené dle §83 odst. 1 o.s.ř., neboť o žádosti stěžovatelky dosud probíhá jiné řízení. Rozhodnutím soudu ze dne 8. 10. 2008 totiž bylo stěžovatelce odňato již přiznané osvobození od soudních poplatků a zrušeno ustanovení zástupce. O odvolání stěžovatelky však nebylo dosud pravomocně rozhodnuto.
Z uvedeného je zřejmé, že napadenými rozhodnutími nebylo rozhodováno o přiznání či nepřiznání nároku na osvobození od soudních poplatků, ani nebyly nijak zjišťovány a hodnoceny majetkové poměry stěžovatelky, či posuzováno, zda se jedná o návrh zřejmě bezúspěšný. Argumentací stěžovatelky uvedenou v ústavní stížnosti se proto Ústavní soud neměl důvod zabývat.
Ústavní soud neshledal jako neústavní ani procesní postup obecných soudů, které, s ohledem na dosud pravomocně neskončené řízení o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, zastavily řízení o dalším shodném návrhu stěžovatelky, uplatněném v témž řízení o žalobě pro zmatečnost a o návrhu na obnovu řízení. Stěžovatelka jistě má právo během řízení uplatnit právo na ustanovení zástupce, nicméně toto právo nelze vykládat natolik extenzivně, že by mohla současně uplatňovat více takových návrhů, aniž by vyčkala na pravomocné rozhodnutí v řízení, v němž je již návrh na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce projednáván.
Vzhledem k tomu, že jak Ústavní soud ověřil, obecné soudy rozhodovaly v souladu s principy hlavy páté Listiny, jejich rozhodnutí nevybočila z mezí ústavnosti a sama skutečnost, že se stěžovatelka neztotožňuje se závěry soudu, nemůže zakládat odůvodněnost ústavní stížnosti, byl návrh dle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnut, jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. srpna 2009
Stanislav Balík
předseda senátu