ECLI:CZ:US:2009:2.US.1734.09.1
sp. zn. II. ÚS 1734/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Rozhodčího soudu České republiky, k. s., se sídlem Štěpánská 633/49, Praha 1, zastoupeného Mgr. Janem Štainbruchem, advokátem se sídlem Havlíčkova 11, Praha 1, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 6. 2009 sp. zn. A 55511 a ve věci návrhu na zrušení ustanovení §29 odst. 6 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se ústavní stížností domáhal zrušení shora uvedeného usnesení obecného soudu pro tvrzené porušení jeho práva zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Napadeným usnesením byl stěžovatel vyzván dle §29 odst. 6 obchodního zákoníku ke zjednání nápravy, která spočívala ve změně názvu obchodní společnosti.
Ústavní soud uvádí, že stejnou problematikou se ve své praxi již zabýval. Usnesením sp. zn. III. ÚS 793/07 odmítl jako zjevně neopodstatněnou ústavní stížnost proti výzvě Městského soudu v Praze dle §29 odst. 6 obchodního zákoníku ke zjednání nápravy, tj. aby ve lhůtě stanovené "předložila soudu řádný návrh na změnu zápisu - výmaz stávající obchodní firmy společnosti a zápis obchodní firmy nové, takové, která nebude v rozporu s ustanovením §10 obch. zák." Ústavní soud v tomto usnesení na podporu přijatého závěru argumentoval:
"Podle §29 odst. 6 obchodního zákoníku, jestliže obsah zápisu v obchodním rejstříku odporuje donucujícímu ustanovení zákona a nelze dosáhnout nápravy jinak, rejstříkový soud vyzve podnikatele ke zjednání nápravy. Jde-li o právnickou osobu a tato osoba ve stanovené lhůtě nezjedná nápravu, může soud i bez návrhu, je-li takový postup v zájmu ochrany třetích osob, rozhodnout o jejím zrušení s likvidací.
Ústavní soud dospěl k závěru, že oznámením (s výzvou) nebylo zasaženo do ústavně zaručených práv stěžovatelky. Oznámení není rozhodnutím, které by bylo vynutitelné. Stejně tak upozornění na sankci, kterou umožňuje §29 odst. 6 věta druhá obchodního zákoníku, není přímo vynutitelné. Jedná se pouze o možný (nikoliv nutný) následek v případě, že stěžovatelka nebude reagovat na výzvu a nezjedná nápravu. Posouzení, zda budou splněny podmínky pro tento postup (sankci), přitom bude záviset na úvaze příslušného soudu. Nelze tedy automaticky uzavřít, že v případě nereagování na oznámení - výzvu (příp. nezjednání nápravy) ke zrušení stěžovatelky s likvidací skutečně dojde. Soud oznámením neomezuje práva stěžovatelky, pouze upozorňuje na možný nesoulad s platnou právní úpravou (klamavost obchodní firmy) a vyzývá ke zjednání nápravy s poučením o možných následcích."
Ústavní soud neshledává důvodu odchýlit názoru vyjádřeného v usnesení sp. zn. III. ÚS 793/07. Tedy neshledal v daném případě porušení ústavně zaručených práv, a proto postupoval dle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a ústavní stížnost odmítl pro zjevnou neopodstatněnost.
Tento výsledek řízení o ústavní stížnosti předznamenává (negativně) - z povahy věci - i osud stěžovatelova návrhu na zrušení části ustanovení §29 odst. 6 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, jenž musí být, coby návrh závislý, odmítnut rovněž, a to podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a), b) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. září 2009
Stanislav Balík
předseda senátu